Koloniálům na vsích pandemie pomohla

„Vliv pandemie byl výrazně pozitivní. Narostl v nich počet zákazníků a tím i tržby. Lidé se začali vracet do menších venkovských prodejen, pomohla tomu zejména nižší mobilita obyvatel. Než aby mířili do obchodních domů a riskovali riziko nákazy, raději si v poklidu nakoupili v prodejně ve své obci,“ sdělil Právu Roman Mazák, předseda Družstva CBA, které zastupuje více než tisíc prodejen.

Jeho slova potvrzují i další konkrétní obchodníci. „Postihlo nás to minimálně,“ hlásí Drahomíra Maráková, majitelka Prodejny Prašivka v Palkovicích na Frýdecko-Místecku.

„Zavření jsme nebyli, takže nás to tak dalece jako jiné neomezilo. Máme potraviny a drogerii, a navíc i výdejnu balíků od PPL, takže nám tržby i díky tomu nějak výrazně nepoklesly,“ vysvětlila.

Ani provozovatelku prodejny se smíšeným zbožím v Lučině na Frýdecko-Místecku Alenu Prymusovou covid nepoznamenal. „U potravin jsem propad nezaznamenala, je to tak jako před covidem, a ani v průběhu covidu jsem nebyla poškozená,“ řekla Právu.

Obdobně hovořila i Gabriela Siudová, která má v Těrlicku na Karvinsku obchod se smíšeným zbožím. „Řekla bych, že my jsme covidem nějak netrpěli. Že bychom měli úbytek peněz, to ne,“ tvrdí.

Malé venkovské prodejny ovšem dlouhodobě mizí, vytlačují je zejména obchodní řetězce. Například v období let 2000 až 2019 se podle Asociace českého tradičního obchodu jejich počet snížil až o třetinu a tento trend pořád pokračuje.

Vláda proto bez ohledu na pandemii schválila dotační program Obchůdek 2021+.

Z něj mohou majitelé obchodů získat až 100 tisíc korun. Podporu bude možné využít ve všech krajích kromě Prahy.

Pro rok 2021 je aktuální rozpočet programu 39 milionů korun, do roku 2025 se nyní počítá s celkovou částkou 156 milionů korun.

Žádat mohou provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel, kde je jejich obchod jediný.

Někteří obchodníci jsou zatím však spíše skeptičtí, zda na státní podporu dosáhnou.

Například podle již zmíněné Aleny Prymusové z Lučiny by sice bylo fajn dostat pomoc od státu, velké naděje si ale nedělá.

Navíc statisícová pomoc není z pohledu provozovatelů nijak závratná.

„Prodejna na vesnici s 300 obyvateli udělá tržby maximálně okolo 150 tisíc korun. Její průměrná obchodní přirážka činí zhruba 30 procent. Pokud vezmeme v potaz i DPH, prodejna dosáhne hrubého měsíčního zisku okolo 30 tisíc korun. Z toho musí platit mzdu, energie, nájmy a další náklady na provoz prodejny. Pokud tedy dostane ročně dotaci 100 tisíc korun, znamená to osm tisíc měsíčně,“ tvrdí Mazák z Družstva CBA.

Lidé se začali vracet do menších prodejen, pomohla tomu nižší mobilita obyvatel Roman Mazák, předseda Družstva CBA