Článek
Nejčastějším případem bývá, že zákazník chce změnit dodavatele proto, že mu vzrostla cena dodávky. Tehdy to lze učinit bez jakýchkoli sankcí, a to v termínech lišících se tím, jak dodavatel zákazníka o změně cen informoval.
Dodavatel totiž musí odběratele na změnu ceny upozornit a má dvě možnosti, jak tak učinit. Buď může spotřebitele nejpozději 30 dní před změnou cen upozornit jednotlivě, například ve vyúčtování, poštou, e-mailem nebo SMS. V tom případě může zákazník bez postihu od smlouvy odstoupit nejpozději desátý den před zdražením.
Ceny energií rostou, přesto lze ušetřit
Druhou možností pro dodavatele je vyvěšení změny cen v provozovnách dodavatele nebo na jeho webových stránkách. V takovém případě lze od smlouvy bez sankcí odstoupit ještě do tří měsíců od vstupu nových cen v platnost.
Smlouva zanikne ke dni účinnosti zdražení. V tento den spotřebitel už musí mít domluvené dodávky od jiného dodavatele.
Změna regulované části to neumožní
Důležité je rozlišovat, jaká část ceny se změnila. Odstoupit od smlouvy bez jakýchkoli postihů může zákazník v případě, že se mění podmínky na straně dodavatele, který může ovlivnit jen takzvanou neregulovanou část ceny. Ta tvoří asi polovinu ceny elektřiny a ještě větší část u plynu.
Kromě neregulované části se do konečné ceny na faktuře počítá ještě část regulovaná. Tu tvoří poplatky za přepravu a distribuci energií, příspěvek na obnovitelné zdroje a další služby.
Výrazný růst životních nákladů bez problémů zvládne jen pětina Čechů
Výši této části ceny jednou ročně stanovuje Energetický regulační úřad a platí vždy následující rok počínaje prvním lednem. Zvýší-li se pouze tato regulovaná část ceny elektřiny či plynu, spotřebitel odstoupit od smlouvy nemůže. To samé platí pro případné změny daní.
Odchod bez sankce i při přestěhování
Odejít bez postihu lze od letošního ledna i v případě, že zákazníkovi zanikne užívací právo k odběrnému místu, typicky pokud nemovitost, kde energie odebíral, prodá a přestěhuje se.
„Spotřebitel může nově bez postihu vypovědět smlouvu, a to ve výpovědní době patnácti dnů, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k doručení výpovědi,“ sdělila Právu ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Síkela pracuje na zvláštním energetickém tarifu. Roli bude hrát spotřeba
Pokud tak například výpověď došla 11. května, výpovědní doba bude končit 15. června. Nová úprava by podle Hekšové měla zamezit rozšířené praxi, kdy je takový spotřebitel dodavatelem nucen převést stávající smlouvu na nového uživatele odběrného místa, tedy na spotřebitele, který se nastěhuje po něm, nebo si smlouvu převést na své nové odběrné místo.
Pokud jde o smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory dodavatele nebo distančně, tedy typicky podomním prodejem, přes telefon nebo internet, může spotřebitel bez postihu vypovědět smlouvu kdykoliv do patnáctého dne od zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní doba je 15 dnů a běží od prvního dne v měsíci, který následuje po měsíci, v němž došlo k doručení výpovědi.
Finanční poradna: Jak se bránit nefér praktikám dodavatelů energií
Právo na výpověď spotřebitelé mají i před tím, než dodávky vůbec začnou. „Například 1. května 2022 uzavřeli distančně smlouvu a 1. června 2022 začnou podle domluvy dodávky. Spotřebitel pak může od 1. května až do 15. června smlouvu bez postihu vypovědět,“ vysvětlila Hekšová. Stejné podmínky platí i v případě, kdy za spotřebitele uzavřel smlouvu jeho jménem zprostředkovatel.
Bez postihu lze odejít také v případě, že jde o smlouvu na dobu určitou, která má být obnovena. „Jako výpověď by se dala brát i situace, kdy spotřebitel uzavřel smlouvu na dobu určitou, ale chce zabránit její prolongaci na další období. Zpravidla je v takové smlouvě nebo obchodních podmínkách ujednání, že po uplynutí sjednané doby se smlouva automaticky prolonguje o stejnou nebo delší dobu, pokud spotřebitel nedá dodavateli vědět opak,“ upozornila Hekšová.
Lidé začali šetřit plynem, spotřeba v dubnu klesla o 18 procent
V této situaci musí spotřebitel dát vědět dodavateli energie nejpozději 20 dní před koncem původně sjednaného období, že s automatickým prodloužením smlouvy nesouhlasí.
Chce-li spotřebitel vypovědět smlouvu na dobu určitou například v polovině sjednaného období, musí se připravit na nutnost platit odstupné. Jeho výše se podle Hekšové pohybuje mezi čtyřmi až 10 tisíci korunami a lze ji zjistit ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách.
U smlouvy na dobu neurčitou nic takového spotřebiteli nehrozí a výpověď v tomto typu vztahu není problematická, až na dlouhou výpovědní dobu, která může činit i tři měsíce.