Kdo neušetří na zrušení superhrubé mzdy

Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se vládní koalice dohodla koncem srpna. Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Efektivní zdanění pro zaměstnance nyní činí 20,1 procenta.

Pokud návrh projde parlamentem, již od příštího roku by se vypočítávala daň z příjmů z hrubé mzdy a nikoliv ze superhrubé, což je hrubá mzda zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance, jako je tomu v současnosti.

„V souhrnu odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění 33,8 procenta z hrubé mzdy, daňová úspora na straně zaměstnanců by při zrušení superhrubé mzdy byla značná, například u 40tisícové hrubé mzdy 2040 korun,“ uvedlaá daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

V letošním roce neplatí nic na dani z příjmů zaměstnanci uplatňující základní daňovou slevu na poplatníka do hrubé mzdy při práci na zkrácený úvazek 10 310 korun nebo při práci na některou z pracovních dohod do hrubé odměny ve stejné výši. Po zrušení superhrubé mzdy se limit pro neplacení daně z příjmu při podepsaném prohlášení k dani zvýší na 13 800 korun.

„Výhody nižšího zdanění se tedy budou týkat i zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek,“ upřesnila Ivanco.

Osoby samostatně výdělečně činné již nyní vypočítávají daň z příjmu z hrubého zisku, tedy příjmů ponížených o související výdaje. Zaplacené povinné sociální a zdravotní pojištění během roku jim daňový základ nezvyšuje.

„Základní daňová sazba by měla být i při zrušení superhrubé mzdy 15 procent, proto daňová povinnost osob samostatně výdělečně činných se nezmění,“ uvedla Ivanco.

Zaměstnancům pracujícím na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou do limitu pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění se výpočet daně z příjmu nezmění, neboť v těchto případech je základem daně pouze hrubá odměna. Z dohody o provedení práce se neplatí pojistné, když je hrubá odměna 10 tisíc korun a méně a z dohody o pracovní činnosti, jestliže je hrubá odměna 2999 korun a méně.

Zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce s hrubou odměnou 10 tisíc korun, který nemá podepsané prohlášení k dani, odvede na srážkové dani z příjmů 1500 korun.

Při příjmu nad 10 tisíc korun měsíčně se teď u dohody o provedení práce vždy odvádí zálohová daň, a to ze superhrubé mzdy.

„Nemá-li poplatník u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani, při příjmu 20 tisíc korun se nyní odvede na dani 4020 korun, po zrušení superhrubé mzdy by to bylo tři tisíce korun. Pokud bude mít poplatník podepsané prohlášení, může si ještě od daně odečíst slevu na poplatníka ve výši 2070 korun,“ řekla Ivanco.

Někteří zaměstnanci, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na děti, neplatí nic na dani z příjmu a ještě od státu dostávají daňový bonus ve výši rozdílu právě mezi daňovým zvýhodněním a daní z příjmu. I tito zaměstnanci si při případném zrušení superhrubé mzdy finančně polepší, přestože nyní žádnou daň neplatí. V příštím roce by měli nárok na vyšší daňový bonus.

„Zaměstnanec s hrubou mzdou 22 tisíc korun uplatňující daňové zvýhodnění na dvě děti dostává v letošním roce daňový bonus ve výši 529 korun, v příštím roce by již dostával daňový bonus 1654 korun,“ dodává Ivanco.