Kde se během pandemie sotva drželi nad vodou a kde se naopak dařilo

Jak ukazují data analytického projektu Evropa v datech, již koncem února začaly jako první klesat tržby cestovních kanceláří a provozovatelů. Důvod byl jasný, projevily se první obavy z nákazy nemoci covid-19.

Povinná karanténa pro cestující z Itálie a dalších zemí zavedená 7. března a následný zákaz vycestování pak srazil tržby turistického ruchu téměř na nulu.

„Podobně klesly také útraty za ubytovací služby. Uzavírání hotelů a pozastavení služeb sdíleného bydlení jako Airbnb tuto ekonomickou sféru naprosto zastavilo,“ uvádí Adéla Denková z projektu Evropa v datech.

Ze dne na den musely zavřít všechny restaurace, bary, bistra, zkrátka provozovny podnikající v oblasti pohostinství. Některé zůstaly zavřené „napořád“, jiné se rychle dané situaci přizpůsobily a přešly na režim výdejních oken či donáškové služby. Díky těmto výjimkám pohostinství jako celek během krize nikdy nekleslo na absolutní nulu.

„Rozdíl v celkových útratách na platebních terminálech však mezi první a druhou březnovou sobotou činil více než 24,5 milionu korun. Tento 92procentní pokles nebyl vyvážen ani online platbami, které celkově zůstaly na dřívějších hodnotách v řádech desítek tisíc korun,“ doplnil Ondřej Holoubek ze společnosti Global Payments, z jejíchž dat o bezhotovostních platbách analýza Evropy v datech vychází.

Mezi odvětví nejvíce zasažená pandemií patří především sportovní a kulturní akce, kina, divadla či koncertní sály, ale také prodejny sportovního zboží, hřiště apod.

Jak ukázala data, rozdíl v útratách mezi prvními dvěma březnovými sobotami činil bezmála 34 milionů korun, což představovalo pokles o 98 procent.

Propad obnosů utracených prostřednictvím platebních terminálů se snaží dorovnat rostoucí online tržby. Ani téměř dvojnásobný nárůst internetových transakcí oproti běžnému stavu však na vyrovnání ztrát zatím nestačí.

Prodeje potravin však na rozdíl od většiny ostatních odvětví během krize posílily.

„Zajímavý je 66procentní nárůst mezi jedenáctým a dvanáctým březnem, kdy se do veřejného prostoru dostala nepotvrzená zpráva o plánovaném uzavření všech prodejen včetně těch s potravinami,“ uvedla Denková.

Celkové počty transakcí zůstávají v podobných řádech jako před zavedením výjimečného stavu. Češi tedy nakupují stejně často, ale platí za větší množství potravin než předtím.

Podobně jako u potravin zaznamenaly terminály společnosti Global Payments v lékárnách a ordinacích největší nárůst 12. března, poté se však utracené obnosy začaly opět zmenšovat. „Zásadním způsobem vzrostly v lékárnách online platby, které 18. března celkově dosáhly téměř na šest milionů. Pro srovnání, nejvyšší denní online tržby v únoru se pohybovaly pod částkou dvou milionů,“ doplnil Holoubek.

V období mezi 13. a 16. březnem byl zaznamenán velmi výrazný pokles celkového objemu plateb v oblasti prodeje elektroniky. Z 55 milionů korun klesly prodeje na pobočkách za pouhé tři dny o 92 procent.

Od symbolického dna v hodnotě 4,2 milionů korun se odvětví odrazilo 16. března, kdy objemy transakcí na platebních terminálech začaly opět růst (s výjimkou Velikonočního pondělí). Ačkoliv se zatím nevyšplhaly na původní hodnoty, pomalu se jim blíží. Výrazně rostou i on-line prodeje, které navzdory krizi původní částky převyšují až čtyřnásobně.

Krize však výrazně postihla knihkupce, kteří museli prodeje na pobočkách zastavit úplně. Z 2,6 milionů korun ze 13. března jim přes noc transakce na terminálech klesly k nule, u které se držely až do znovuotevření poboček ve speciálním režimu.

Více než dvojnásobné navýšení on-line prodejů znamená podle analytiků důležitou finanční vzpruhu, ale ani tak dubnové tržby nedosahují výsledků z ledna nebo února.