Článek
Šetření se opírá o odpovědi 16 653 studentů bakalářského a magisterského studia ze 46 veřejných, soukromých i státní vysokých škol (VŠ).
Vyplývá z nich, že studenti veřejných VŠ průměrně potřebují na studium a živobytí 8622 korun měsíčně. U studentů soukromých VŠ je to více než 18 tisíc korun. Většina rozdílu připadá na vyšší náklady na studium dané platbou školného v řádech desítek tisíc korun za akademický rok.
Náklady na studium studenti soukromých VŠ vyčíslili průměrně na 7466 korun měsíčně, zatímco u veřejných VŠ to bylo jen 425 korun.
Hlavní garant šetření Jakub Fischer však upozornil, že tyto údaje je třeba brát s rezervou. Studenti totiž odhadovali své výdaje zpětně. „Jsou to odhady výdajů, které jsou poměrně hrubé. Odpovědi respondentů mohou být vychýlené,“ řekl.
Peníze od rodičů i z přivýdělků
Průměrně mají studenti prezenčního studia k dispozici 9113 korun, medián byl 7900 korun. Peníze získávají hlavně od rodičů a partnerů nebo ze zaměstnání. Stipendia a další veřejné zdroje hrají minimální roli.
Nejvíce peněz mívají k dispozici studenti právnických oborů, kteří hospodaří s 10 640 korunami měsíčně. Nejhůře jsou na tom studenti zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů, kteří mají průměrně na měsíc méně než 7500 korun.
Je to dané také tím, že si vzhledem k nejvyšší časové náročnosti studia nejméně často pravidelně přivydělávají. Pravidelně pracuje necelá čtvrtina studentů těchto oborů.
V případě studentů právnických oborů má pravidelnou práci více než polovina lidí, u ekonomických oborů je to takřka polovina.
U prezenčních studentů mají asi dvě pětiny pravidelnou práci a dalších 27,4 procenta příležitostné brigády. U těch s kombinovanou formou studia pracuje téměř 90 procent lidí. Je to dané povahou této formy studia, kterou využívají hlavně zaměstnaní lidé.
Studenti pracují kvůli živobytí i pro získání pracovních zkušeností. Liší se to podle vzdělání rodičů. Šestina studentů uvedla, že bez práce by si studium nemohla dovolit. Častější je to u potomků rodičů s maximálně středním vzděláním bez maturity.
Studenti, kteří neměli pravidelnou práci, si vydělávali alespoň o prázdninách. O posledních letních prázdninách pracovaly tři čtvrtiny z této skupiny studentů.
