Článek
„Tato skupina lidí se vydává na cestu do tzv. úvěrové pasti a často skončí u některé z firem z oblasti šedé ekonomiky. Ty jsou ochotné půjčit peníze tomu, kdo pravděpodobně nebude mít půjčku z čeho splatit, ovšem s rizikem vysokého penále a ručení nemovitostí. V případě nesplácení tak dlužník může přijít o veškerý majetek,“ komentoval výsledky průzkumu mluvčí Providentu Ondřej Holoubek.
Postupně přitom podle průzkumů přibývá i těch, kteří přestali být schopni půjčky splácet. Mnozí z těchto lidí však často ani nemají jinou možnost než žádat o další úvěr. Protože je však seriózní ústavy kvůli záznamům v úvěrovém registru většinou odmítnou, obracejí se i na firmy s pochybnou pověstí a také s lichvářskými úroky.
Ty mohou dosahovat i padesáti a více procent, navíc penále za nesplácení u těchto firem může dosahovat i 100 procent.
Z takové pasti již zpravidla není úniku a mnohdy končí návštěvou exekutora. Kvůli výdajům spojeným s exekucí majetku se dlužná částka může navíc za několik měsíců i několikrát znásobit.
„Pozitivním příslibem je fakt, že 63 procent dotázaných by v případě ztráty zaměstnání podniklo správný krok – snažili by se s věřitelem domluvit na snížení či odložení splátek. Pouhé jedno procento lidí uvádí, že by se skrývali a neplatili,“ dodal Holoubek.
Lidí, kteří se mohou dostat do finanční tísně, letos podle všeho neubude. Samotní bankéři s ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti počítají s dalším nárůstem nesplácených půjček. Podle údajů České národní banky překročil už na konci loňského roku podíl rizikových úvěrů deset procent. Před krizí, tedy na počátku roku 2008, činil 6,1 procenta.
