Článek
Vyplývá to z výzkumu Asociace pro kapitálový trh (AKAT), jehož výsledky zveřejnila ve středu.
„Jsme v situaci, kdy se banky připravují na to, že vklady klientů nebudou vydělávat. Je proto nutné se poohlédnou po jiných možnostech zhodnocování peněz,“ uvedla ředitelka AKAT Jana Brodani.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Češi mají jen v investičních fondech 385,3 miliardy korun. V bankách kolem dvou tisíc miliard. Nejčastější formou investování do fondů je pravidelné měsíční spoření, průměrně tisícikoruna.
Kolektivní investování je podle výzkumu výsadou mužů s vyšším vzděláním, naopak čtvrtina žen nevyužívá žádný z investičních nástrojů. „Podstatnou brzdou pro investování je u nás nedostatečná finanční gramotnost,“ dodala Brodani.
Tůma: vyšší zhodnocení nese sebou větší rizika
„Povědomí veřejnosti o kolektivním investování je stále ve veřejnosti chabé, proto je dobré, že byl vyhlášen světový Den investování (19. dubna). Lidé si neuvědomují přímou úměru mezi mírou nabízeného zhodnocení a rizikem ztráty. Podstatné je ještě více posilovat finanční gramotnost,“ konstatoval bývalý guvernér České národní banky (ČNB) a současný partner společnosti KPMG Zdeněk Tůma.
Podle něho je zarážející, že pouze dvě procenta lidí si spojují investici s rizikem a ztrátou.
„Česká společnost bohatne, i když zdaleka nedosahuje ještě úrovně toho, kolik mohou odkládat stranou lidé na Západě. Jsme ale jinde, než před dvaceti lety,“ dodal Tůma.
Peníze na stáří se spoří i 25 let
Zdůraznil, že Češi si začínají uvědomovat, že si musí včas zajistit životní úroveň i na stáří a dívat se i po jiných možnostech, než ukládat peníze do bank.
„Někteří lidé si začínají uvědomovat, že spoření je otázka doby na 25 let, i když většina chce ukládat peníze a po pěti letech už očekávají výnos, který si chtějí vybrat. Posouvání k delšímu investičnímu horizontu je ale velmi podstatné,“ uvedl Jaroslav Mužík z AKAT.
