Článek
Z průzkumu agentury Ipsos pro poradenskou společnost Fincentrum vyplynulo, že každá desátá domácnost, která splácí hypotéku, vynaloží na splátku úvěru a další výdaje na bydlení více než tři čtvrtiny všech svých příjmů. Téměř polovina lidí pak na výdaje související s bydlením spotřebuje více než polovinu všech příjmů. Podle předsedy představenstva společnosti Fincentrum Petra Stuchlíka jdou Češi v případě hypotéky často až na hranu svých finančních možností.
„Situaci, kdy rodina zaplatí za výdaje na bydlení a hypotéku více než tři čtvrtiny svých příjmů, však nelze rozhodně označit za správnou a dlouhodobě bezpečnou,“ uvedl Stuchlík.
Upozornil na to, že 44 procent domácností splácejících hypotéku neušetřilo za uplynulý rok rezervu ani ve výši dvou splátek hypotéky.
Situace, kdy rodina zaplatí za výdaje na bydlení a hypotéku více než tři čtvrtiny svých příjmů, není dlouhodobě bezpečná.
Jak průzkum dále ukázal, většina lidí se před podpisem smlouvy o hypotéce hlouběji nezamýšlí nad tím, jak bude jejich rodinný rozpočet vypadat při jejím splácení. Při výpadku příjmů by potom takřka 57 procent českých domácností, které mají na krku hypotéku, dokázalo vystačit z aktuálních úspor bez změny životní úrovně méně než tři měsíce.
Čtvrtina lidí tvrdí, že by nepocítila změnu v životním stylu až půl roku, a každá desátá rodina by zvládla vyžít ze současných rezerv až jeden rok. Déle než rok by bez změny životní úrovně dokázalo žít z úspor 8,6 procenta českých domácností splácejících hypotéku.
Nízké sazby lákají
Problém často je, že lidé mají vedle hypotéky i další úvěry – spotřebitelský úvěr má téměř čtvrtina, kreditní kartu třetina, a kontokorent k běžnému účtu dokonce 35 procent respondentů s hypotečním úvěrem.
Koncem letošního prvního čtvrtletí dosáhlo celkové zadlužení českých domácností u bank a dalších regulovaných finančních institucí již 1,84 biliónu Kč a bylo tak o téměř 117 miliard větší než před rokem. Pozornost odborníků se přitom stále víc upíná právě na hypotéky.
Pro většinu zadlužených domácností totiž představuje riziko kombinace extrémně nízkých úrokových sazeb a rostoucích cen nemovitostí.
„Růst sazeb a pokles cen nemovitostí totiž pravděpodobně přijde ve stejnou dobu. Domácnostem tak mohou v krátké době vyrůst splátky hypotéky až o tisíce korun měsíčně a některé budou nuceny nemovitosti prodat. Tím budou vytvářet další tlak na pokles cen nemovitostí a cena, za kterou nakonec nemovitost prodají, nemusí stačit na pokrytí dluhu u banky,“ uvedl Jan Lener z poradenské společnosti Broker Consulting.
Jak Právo nedávno upozornilo, v Česku nyní podle údajů z bankovního a nebankovního registru nezvládá splácet některou z půjček nejméně 337 tisíc lidí, tedy o 31 tisíc víc než před rokem. Další desítky tisíc takových dlužníků však oficiální statistiky podle odborníků nezachycují.
ČNB přitvrdila
Banky loni Čechům poskytly přes sto tisíc hypotečních úvěrů. Mnoho lidí se přitom nechalo zlákat tím, že průměrná úroková sazba u půjček na bydlení spadla pod dvě procenta.
Na vývoj na hypotečním trhu již začal reagovat i regulátor – Česká národní banka. Minulý týden oznámila, že od října zpřísní pravidla pro poskytování hypoték a zakáže úvěry na 100 procent ceny zajištěné nemovitosti.
Výrazně uvolněné standardy při poskytování hypoték jsou podle centrální banky rizikem pro finanční stabilitu. Maximální limit pro výši hypotéky bude od října 95 procent hodnoty zajištěné nemovitosti a od dubna 2017 už jen 90 procent. Stejná pravidla přitom budou platit i pro úvěry u stavebních spořitelen.
