Článek
Katalogoví podvodníci nabízejí například zápis do různých rejstříků a katalogů firem, registraci nebo evidenci průmyslových práv ve svých databázích přístupných na internetu, registraci nově zakládaných firem či požadují platbu licenčních poplatků za software apod.
Součástí nabídky je přiložená faktura na částky pohybující se v tisících korun. „Faktura je ale pouhým návrhem na uzavření smlouvy. Tato informace je někde v dokumentu malým písmem zmíněna spolu s úslužnou prosbou o laskavé seznámení se s obchodními podmínkami, které obvykle bývají na druhé straně faktury. I malá nepozornost často vykoná své a drobného textu si podnikatel či zaměstnanci jeho účetního oddělení zkrátka nevšimnou,” uvedl pro Právo Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podle Zeleného totiž zaplacením faktury podnikatel přijme danou nabídku a uzavře se společností smlouvu. Až později ale zjistí, že se vlastně zavázal platit poměrně vysoké částky za bezcenné služby. Katalog, do kterého byl zapsán, je zcela neznámý a nevýznamný, do oficiálního rejstříku firem byl již zapsán automaticky a zdarma, zakoupený software je na internetu ke stažení také zdarma.
„Naši klienti, pro které zajišťujeme zápisy ochranných známek, běžně dostávají při každém zápisu ochranné známky až několik faktur od nejrůznějších firem, které ve skutečnosti představují návrh na uzavření smlouvy o zavedení klienta do jakéhosi pofidérního registru, samozřejmě za úplatu,“ potvrzuje riziko Jan Kořán z Advokátní kanceláře KF Legal.
„Třeba minulý týden se na mne v souvislosti se zápisem evropské ochranné známky obrátil klient s fakturou od takové firmy, která obsahovala logo, které prakticky nebylo možné odlišit od loga Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu; firma přitom použila název „Organizace pro harmonizaci vnitřního trhu,“ upozornil Kořán.
Jiné katalogové firmy ale podle něj používají odlišný postup: nejprve zašlou podnikateli částečně předvyplněný dotazník a v doprovodném textu vyzvou k opravě a doplnění údajů. Podpisem dotazníku si ale podnikatel objedná zveřejnění v katalogu, takže pak již následuje faktura od katalogové firmy.
Rafinovaný text, malé nečitelné písmo
Společností, které se katalogovými podvody zabývají, jsou desítky. Jedno ale mají společné, jejich „smlouvy“ si jsou v mnoha ohledech velmi podobné. Po prostudování obchodních podmínek se podnikatel dočte, že smlouva je při nepodání výpovědi ve stanovené výpovědní lhůtě automaticky prodlužována.
Cena za poskytovanou službu dosahující mnohatisícových částek je velmi vysoká v porovnání s faktickou hodnotou služby, která bývá často bezcenná. A jako skoro v každých obchodních podmínkách i v těchto je kvůli nahuštěnému textu, rafinovaně použitým slovním obratům a odkazům na různá ustanovení těchto podmínek obtížné se zorientovat.
V podmínkách všech katalogových podvodníků je často sjednána rozhodčí doložka, tedy že případný spor bude řešit rozhodčí soud. „Pro podnikatele máme dobrou zprávu – ať už ve sporu rozhoduje klasický soud, nebo rozhodčí soud, kterým je obvykle Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR, u obou nenachází jednání katalogových firem pochopení a oporu,” poznamenal Zelený.
Zaplaťte 3030 korun!
„Na konci loňského roku jsem dostala dopis s fakturou na částku 3030 korun od společnosti Český telefonní seznam (ČTS). Požadovaná částka mě vyděsila, zvlášť když jsem si na zadní straně zaslané faktury přečetla, že je to platba na čtvrt roku,” svěřila se Právu třiatřicetiletá podnikatelka Monika z Prahy provozující malý kosmetický salón.
Monika naštěstí neudělala chybu jako mnozí podnikatelé před ní, kteří si fakturu spletli s fakturou od Mediatelu, a požadovanou částku zaplatili. Na firmu se informovala a zjistila, že patří mezi podvodné společnosti.
S činností ČTS jsou právníci dobře obeznámeni, na českém trhu „podniká” už několik let. „Tato společnost se stala strůjcem asi nejznámějších katalogových podvodů. Vcelku úspěšně napodobuje faktury společnosti Mediatel provozující Zlaté stránky,” uvedl Lukáš Zelený.
Na podvodnou činnost ČTS reagovala i Česká obchodní inspekce, která jí loni za nekalé obchodní praktiky uložila pokutu ve výši 100 tisíc korun.
Pokud již klient první fakturovanou částku katalogové firmě zaplatil, advokát Jan Kořán doporučuje další požadavek takové firmy písemně odmítnout a přednést důvody, proč ke vzniku smlouvy nedošlo.
Za 1700 korun zápis v rejstříku firem
„Před dvěma lety jsem si založila živnost. Během několika dnů od jejího ohlášení na živnostenském úřadu mi přišel dopis z brněnské společnosti INF. DAT. s.r.o. se složenkou na 1677 korun s nabídkou registrace v Rejstříku obchodu a živnosti. Naštěstí mě na živnostenském úřadu, kde jsem se byla informovat, upozornili, že se jedná o podvodnou firmu,” svěřila se Právu se svou zkušeností pětačtyřicetiletá Jana.
Podobných společností, které nabízejí za vysoké částky zařazení podnikatele do svého seznamu zveřejněného na internetu, je mnohem více. Čtenáři nás upozornili například na společnost Seznam firem Czech s.r.o, která za registraci požaduje čtvrtletně 2381 korun.
Další společností, která nabízí registraci do rejstříků ekonomických subjektů, kterou ze zákona, a navíc zdarma poskytuje Český statistický úřad, je firma EO Servis, s.r.o.
„Také jsme se setkali se společností Office servisní a distribuční s.r.o., která podnikatelům vesele nabízí kancelářský balík Open-Office, jenž je zcela volně ke stažení na internetu. Ošálení podnikatelé jsou ale přesvědčeni, že platí licenční poplatky za kancelářský balík společnosti Microsoft,” upozornil Lukáš Zelený.
Dalšími společnostmi, na které Zelený upozorňuje a na něž by si podnikatelé měli dávat pozor, jsou například Top Internet, s.r.o., Regdata, Mediapol News či VPT Servis, s.r.o.
„Soudy se již do jisté míry naučily s katalogovými podvody pracovat, a pokud se podnikatel aktivně brání, obvykle kvalifikují postup katalogové firmy jako snahu uvést adresáta v omyl, případně jako nemravný. Tuto zkušenost máme třeba právě ve sporech s EO Servis, s.r.o.,“ informoval Jan Kořán. „Navíc se rozvinula i judikatura týkající se rozhodčích doložek, které katalogové firmy rovněž zneužívaly,“ dodal.