Článek
Přehled nejničivějších živelních katastrof v České republice sestavený Českou asociací pojišťoven (ČAP) jasně ukazuje, že nejčastěji k velkým přírodním katastrofám dochází v letních měsících.
Žebříčku největších pojistných událostí souvisejících s přírodními živly vévodí především povodně (v Čechách v srpnu 2002 a červnu 2013 či na Moravě v červenci 1997), které na majetku způsobily škody až za stovky miliard korun (například jen v roce 1997 to bylo 67 miliard korun). V seznamu velkých přírodních událostí je ale možné nalézt i ničivé letní bouře, krupobití a orkány.
Dobré pojištění je základ, pozor na podpojištění
Prevence proti živelním událostem bohužel žádná neexistuje, ovšem s následným řešením škod na majetku vám může pomoci dobře nastavená pojistka. V prvé řadě je třeba pojistit jak nemovitost, tak domácnost. Ovšem je nutné si uvědomit, že sjednáním pojištění nemovitosti nemáte pojištěnu domácnost a naopak. Zjednodušeně řečeno, nemovitostí se myslí stavba samotná, domácností pak vybavení v ní.
„Smlouvu proto nastavte tak, aby pojištění platilo jak pro stavbu, tak pro domácnost, a zahrnovalo tak nejen škody na stavbě samotné, ale třeba i na spotřebičích a nábytku,” doplnil Marek Seidl ze společnosti Broker Trust.
Dalším důležitým krokem je ověření, zda jsou nemovitost i domácnost pojištěny na dostatečnou částku. Podle zjištění ČAP byla například k roku 2018 téměř třetina tuzemských domácností takzvaně podpojištěna.
| ČTĚTE TAKÉ |
|---|
| Byty zdražují. Pozor na podpojištění |
| Vyvarujte se chyb při pojištění majetku. Pozor na jeho podpojištění i přepojištění |
„Podpojištění může vzniknout jednak tak, že lidé špatně odhadnou cenu svého domu či domácnosti a uzavřou pojištění na příliš malou částku, a jednak tak, že pojistku neaktualizují. Hodnota domu nebo bytu přitom může vlivem situace na trhu s nemovitostmi růst, hodnotu domácnosti zase ovlivní třeba nákup nového, dražšího vybavení,“ doplnila Nela Maťašeje z Direct pojišťovny.
Povodně a záplavy způsobují nejvyšší škody
Největší škody lidem způsobují události spojené s vodou. Přitom české domácnosti se mnohem více obávají požárů, jak ukázala data společnosti Chytrý Honza, podle nichž až 95 procent Čechů děsí požár, polovinu lidí pak záplavy.
„V tomto ohledu je potřeba upozornit na to, že lidé hojně chybují v nerozlišování termínů povodeň a záplava. Povodeň je z potoků, řek a podobně, ale záplava je z atmosférických srážek. Do pojištění proti záplavě spadají také škody způsobené spodní vodou. Pokud lidem v důsledku vydatných srážek spodní voda vytopí třeba garáž a oni mají jen pojistku proti povodni, nikoliv proti záplavě, pak jim škodu bohužel pojišťovna zpravidla neuhradí,” upozornila Maťašeje.
Je proto nanejvýš nutné si zkontrolovat svou pojistku. Rizika záplavy a povodně už bývají v pojistných smlouvách zpravidla řešeny v rámci jednoho rizika, ale mohou se najít i výjimky. „Raději zkontrolujte, zda to není případ i vaší pojistky sjednávané před lety. V minulosti se vyskytly případy, kdy klienti pojištění pro případ povodně nedostali od pojišťovny zaplaceno nic, protože jim škody způsobila záplava,” doporučil Seidl.
Bohužel v některých zátopových oblastech můžete mít problém se proti riziku povodní vůbec pojistit. Jak je na tom konkrétně vaše nemovitost, můžete zjistit na webových stránkách ČAP, kde je veřejně přístupná mapa povodňových zón. Informaci získáte zdarma.
Pokud nemovitost stojí v nejvyšší povodňové zóně, pojišťovny vám ji bohužel proti povodni plnohodnotně nepojistí. „Pak nezbývá než hledat pojišťovnu, která by zaplatila alespoň snížený limit pojistného. Pomohou také stavební úpravy, které by minimalizovaly případné škody,” doporučil Seidl.
Bouřky, vichřice a záplavy
Typickým letním projevem jsou bouřky doprovázené silným větrem, přívalovými lijáky či kroupami. V případě krupobití jsou nejohroženějšími objekty skleněné stavby a automobily. U auta vám škody způsobené kroupami uhradí havarijní pojištění, případně připojištění čelního skla. Rozbitý skleník, zimní zahradu nebo kryt na bazén pak řeší připojištění vedlejších staveb. Některé pojistky se vztahují i na porosty nebo zahradní architekturu.
Pokud během bouřky vypadne elektřina, může dojít k tzv. přepětí nebo podpětí, což je výkyv napětí v elektrické síti nebo výboj statické elektřiny v atmosféře. Tím může dojít i k poškození elektroniky nebo ztráty dat v počítačích. Při delším výpadku elektřiny může dojít i ke zničení potravin z vyteklého mrazáku. Všechny tyto škody by mělo krýt pojištění domácnosti.
U pojištění nemovitosti pro případ vichřice pak často záleží na definici tohoto jevu v pojistné smlouvě. „Pokud máte pojištěný dům proti vichřici, kterou definuje pojistka jako vítr o rychlosti 80 kilometrů za hodinu a více, a dům vám poškodí jen silný vítr o rychlosti 70 kilometrů za hodinu, nemusí pojišťovna plnění vyplatit. Pojišťovny vycházejí zpravidla z údajů naměřených na nejbližší meteorologické stanici,” upozornil Seidl.
Vedro, sucho, požáry
Na opačném konci letních katastrof jsou vlny veder, doprovázené výrazným suchem a s ním souvisejícími požáry. V základních pojištěních můžete najít balíček, pro který se často používá zkratka FLEXA. Zahrnuje případ požáru, přímého úderu blesku, výbuchu či pádu letadla.
Problém ale může nastat ve chvíli, kdy se požár rozšíří z vaší nemovitosti a dojde i k poškození cizího majetku. Pro takové případy je vhodné mít v pojistné smlouvě zahrnuto i pojištění odpovědnosti z držení nemovitosti. Pokud je máte sjednáno, je třeba zkontrolovat i výši pojistných limitů.
Požár, který se rozšíří třeba na sousedův dům nebo les, může způsobit škody, na které nízký limit pojištění „na pár milionů“ nebude stačit. Zbytek budete muset doplatit z vlastní kapsy. Dnes se běžně limity na odpovědnost ve smlouvách nastavují i na 30 milionů korun.
V neposlední řadě je třeba dodržovat i místní vyhlášky a požární předpisy. Pokud je z důvodu sucha zakázáno rozdělávat oheň, případně pokud ho zapálíte na místě, které pro to nebylo určené, může se vám stát, že pojišťovna vám žádné pojistné plnění neposkytne.
