Je nejvyšší čas na výměnu starých kotlů. Vyplatí se plyn, či tepelné čerpadlo?

Podle odhadů odborníků bylo ještě počátkem letošního roku v provozu více než 300 tisíc starých kotlů na tuhá paliva. Zákon o ochraně ovzduší však jejich používání povoluje již jen na zhruba rok a čtvrt.

Český plynárenský svaz zároveň upozorňuje, že v Česku je jen omezený počet techniků, kteří se výměnami těchto kotlů zabývají. Proto se může stát, že na takový počet výměn do září 2022 nebudou mít časové kapacity. S výměnou tak neotálejte, za provozování nevyhovujících kotlů totiž hrozí pokuta až 50 tisíc korun.

Jednou z možností po ukončení provozu starého kotle je přechod na zemní plyn, což ale nemohou využít všechny domácnosti. V Česku totiž není úplně výjimečná nedostupnost distribuční soustavy zemního plynu v daném regionu. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že velký podíl neplynofikovaných obcí je například ve Středočeském i Jihočeském kraji.

V okresech Příbram, Rakovník, Benešov a Tábor nemá možnost zřídit plynovou přípojku kolem čtyř pětin obcí. Podobně je na tom také okres Pelhřimov v kraji Vysočina. Na druhou stranu zcela opačná je situace v Jihomoravském i Moravskoslezském kraji.

Dalším zádrhelem může být i vybudování přípojky v místech, kde jsou rozvody plynu dostupné, a to z důvodu vysokých finančních nákladů. Alternativou zemního plynu u objektů, u nichž je připojení k plynovým rozvodům komplikované či nemožné, může být tepelné čerpadlo, ale i LPG ve formě čistého propanu dodávaného do zásobníku. Ten se umísťuje na pozemku poblíž domu nad i pod úroveň terénu. Je tedy nezávislý na rozvodných sítích a netýkají se ho tak možné poruchy či odstávky.

„Při kapacitě 4850 litrů propanu zásobník poskytne 27 megawatthodin energie, což zpravidla vystačí na roční vytápění a ohřev vody v běžném rodinném domě,“ uvedl Jiří Karlík ze společnosti Primagas.

Jak dále upřesnil, propanový zásobník si zákazníci pronajímají od dodavatele za symbolickou cenu, takže se jeho pořízení promítá do nákladů na vytápění naprosto minimálně. Zemní plyn vychází v průměru na 1,70 koruny na kilowatthodinu, celkové náklady na jednu kilowatthodinu energie u propanu se pohybují okolo dvou korun.

Podle Karlíka lze podobně jako u pevných paliv tak i u propanu dosáhnout zajímavých úspor nákupem zásoby plynu v létě. Mezi vytápěním zemním plynem a propanem je kromě logistiky – tedy nutnosti instalace zásobníku na plyn – minimální rozdíl. Domácnosti mohou využívat stejné kotle a spotřebiče, které je pouze třeba přetryskovat na jiný typ plynu. Moderní plynové kondenzační kotle umí v obou případech využívat i teplo spalin, díky čemuž pracují s účinností až 108 procent.

Konkrétní investice do propanového vytápění v případě zásobníku o objemu do pěti metrů krychlových u rodinného domu s vytápěnou plochou mezi 100 a 200 metry čtverečními se v současnosti podle odborníků ze společnosti Sidomont pohybuje rámcově od 85 do 143 tisíc korun včetně DPH.

U tepelného čerpadla je nutné počítat s počáteční investicí minimálně 250 tisíc korun. Konkrétní kalkulace společnosti Sidomont pro tepelné čerpadlo pak v obdobném případě vychází na téměř 290 tisíc korun.

Tepelné čerpadlo má ale velkou přednost v tom, že jeho provoz je levný. Podle výše takzvaného topného faktoru dokáže z jedné kilowatthodiny spotřebované elektřiny vyrobit třeba i pět kilowatthodin tepla. Rizikem jsou ale náklady na údržbu během jeho životnosti.

Podle odborníků je kritickým místem kompresor, který často mívá výrazně nižší životnost, než se udává. Při chladnějším počasí pak provoz „táhne“ drahá elektřina.

„Obecně platí, že tepelné čerpadlo je vhodné hlavně do dobře zateplených staveb se spíše nižší spotřebou tepla na vytápění. Ve starších domech, které mnoho tepla propustí zdmi a okny, a proto jej také potřebují mnoho aktivně vyrobit, je výhodnější plyn,“ doporučil Aleš Fojtík, odborník na oblast energií portálu Srovnejto.cz.