Hlavní obsah

Jak správně žádat o některý z důchodů

Právo, Jakub Svoboda

Čtenáři se na naši redakci čas od času obracejí s prosbou o radu, jak mají žádat o některý z důchodů. Ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) jsme proto připravili odpovědi na nejčastější dotazy.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Všechny žádosti o důchod sepisuje okresní – v Praze Pražská (PSSZ), v Brně Městská (MSSZ) – správa sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu občana nebo místa hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince.

Žádost o důchod je možné sepsat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu.

Podání zmocněncem a členem rodiny

Žádost o důchod může kromě oprávněného občana podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci.

Je ale vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat pouze výjimečně. Zmocněnec totiž musí za žadatele uvést a podepsat některá zásadní prohlášení a sdělení, která nemusí detailně znát.

Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám kvůli špatnému zdravotnímu stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez plné moci. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a potvrzení lékaře.

Kdo rozhodne o důchodu a jeho výši

Žádosti o důchod postupují příslušné okresní správy sociálního zabezpečení do ústředí ČSSZ, která o nich rozhoduje a vypočítá výši důchodu. O přiznání důchodu (případně o jeho zamítnutí, nejsou-li splněny zákonné podmínky) zasílá ČSSZ žadateli rozhodnutí.

Délka vyřízení žádosti závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady, či nikoliv.

Může se stát, že chybějí například proto, že zaměstnavatelé dříve nesplnili svou zákonnou povinnost a nezaslali potřebné dokumenty ČSSZ. V takovém případě se musí chybějící doby pojištění došetřit. ČSSZ může o důchodu rozhodnout teprve poté, co je evidence kompletní.

Ve výjimečných případech, kdy žádost nelze definitivně vyřídit z důvodu nezbytného šetření, poskytuje ČSSZ žadateli před vydáním rozhodnutí o důchodu zálohu.

Jaké doklady zejména předložit k žádosti

Starobní či invalidní důchod (pro invaliditu 1., 2. či 3. stupně)

  • občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu;
  • doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném);
  • muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby;
  • doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí, popř. rozhodnutí o době a rozsahu péče);
  • doklady prokazující péči o osobu závislou, dříve bezmocnou (rozhodnutí o době a rozsahu péče);
  • potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání);
  • potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996;
  • pokud občan požaduje důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“;
  • doklady o zaměstnání v cizině;
  • chybějí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost – potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecká prohlášení aj.; evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání – předkládá jej zaměstnavatel, a to na vyžádání OSSZ, PSSZ či MSSZ.

Pozůstalostní dávka (důchod vdovský, vdovecký a sirotčí)

Pokud již zemřelý člověk pobíral důchod:

  • občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu;
  • úmrtní list zesnulého; oddací list – při žádosti o vdovský/vdovecký důchod;
  • rodné listy dětí – při žádosti o sirotčí důchod nebo při žádosti o vdovský důchod za předpokladu, že vdova nejpozději do 12 měsíců od úmrtí manžela dosáhne vlastního důchodového věku (ovlivněného výchovou dítěte/dětí) a přitom nedosáhne alespoň věku o čtyři roky nižšího, než činí důchodový věk muže stejného data narození;
  • potvrzení o studiu – při žádosti o sirotčí důchod, jestliže dítě již dokončilo povinnou školní docházku.

Pokud člověk, po kterém se žádá o pozůstalostní dávku, dosud nepobíral vlastní důchod:

  • pozůstalá osoba předkládá ještě veškeré doklady týkající se zesnulého, jež se předkládají k žádosti o starobní, případně invalidní důchod.
  • Podrobnější informace ve věci dokladování žádostí o důchod získají zájemci na kterékoli okresní, městské či pražské správě sociálního zabezpečení.

Změna data přiznání důchodu

Do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí ČSSZ může klient písemně požádat o změnu data přiznání důchodu nebo jeho výplaty (takovou žádost může podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu).

Jak se vyplácí

Důchod se vyplácí přímo oprávněnému nebo jeho zákonnému zástupci nebo zvláštnímu příjemci. A to v hotovosti prostřednictvím České pošty na bydliště nebo bezhotovostním převodem na bankovní účet.

Formu výplaty si při podání žádosti o důchod volí sám žadatel. Důchodce může kdykoliv požádat ČSSZ o změnu způsobu výplaty. ČSSZ zajišťuje také výplaty důchodů do ústavů sociální péče s celoročním pobytem.

Pro bezhotovostní výplatu důchodu na účet je nutné předložit vyplněný, podepsaný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet – majitel účtu nebo Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela/manželky (jsou k dispozici na webových stránkách ČSSZ a na OSSZ).

Pokud bude důchod vyplácen důchodci v hotovosti prostřednictvím České pošty, důchodce hradí ČSSZ náklady za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Výše nákladů za každou splátku důchodu činí 21 korun.

Tato povinnost úhrady se však nevztahuje na důchodce, jimž nepřetržitě trval nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský) z důchodového pojištění před 31. prosincem 2009.

Jak podat námitky

Proti rozhodnutí ČSSZ lze podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky se podávají přímo u ČSSZ nebo u kterékoliv jiné správy sociálního zabezpečení. Jejich podání je podmínkou pro případnou žalobu k soudu.

Související články

Výběr článků

Načítám