Jak spořit dětem

Ve spolupráci s analytikem Jiřím Pechem ze společnosti Broker Trust přinášíme přehled několika vybraných na trhu dostupných produktů, které můžete pro vytvoření finanční rezervy dítěti využít.

Stavební spoření patří mezi nejoblíbenější spořicí produkty, které rodiče či prarodiče pro spoření dětem využívají. Založit smlouvu je možné dítěti prakticky od narození. Zajímavá je u tohoto produktu státní podpora, která může dosáhnout až částky dva tisíce korun. A to v případě, že se každý rok na účet vloží 20 tisíc korun. Podmínkou získání příspěvku je však minimálně šestileté trvání smlouvy.

Navíc stavební spořitelny vklady zhodnocují, zhruba sazbou ve výši kolem jednoho procenta ročně. Na druhou stranu je třeba počítat s poplatkem, který za vedení vkladového účtu musíte uhradit. Dosahuje i několika stovek korun ročně.

Spořitelny od střadatelů vybírají i vstupní poplatek za uzavření smlouvy, většinou ve výši jedno procento z cílové částky. Zároveň však, a to především v případě dětských smluv, mají často různé akce, kdy po určitou dobu vstupní poplatek odpouští.

„Je optimální, pokud chcete dítěti spořit částku do 20 tisíc korun ročně, a to po dobu šesti let. Dosáhnete tak na nejvyšší státní podporu. Po naspoření 120 tisíc korun po šesti letech je optimální smlouvu ukončit, převést úspory jinam a následně založit smlouvu novou,” doporučil Pech.

Dalším, zatím nepříliš často využívaným, produktem pro spoření dětem je doplňkové penzijní spoření. Uzavřít ho i pro čerstvě narozené dítě je možné už třetí rok.

Jeho velkou výhodou je stejně jako u smluv spoření na penzi pro dospělé podpora státu. Výše příspěvku se pohybuje od 90 korun (pro měsíční úložku 300 korun) měsíčně až po 230 korun (úložka tisíc korun a více) za měsíc. U smluv pro dítě však není možné uplatnit nárok na daňový odpočet. Rodiče, kteří o smlouvě pro dítě uvažují, by si však měli uvědomit, že s ohledem na státní příspěvky jde o závazek spoření a ponechání peněz na účtu s extrémně dlouhým, až 60letým horizontem.

Zákon u dětských smluv povoluje možnost vybrat třetinu naspořených peněz ve chvíli, kdy dítě dovrší osmnáct let, ne však později. Nárok na částečné odbytné v 18 letech vzniká jen v případě, že smlouva trvala minimálně 120 měsíců, tzn., že smlouvu je třeba dítěti uzavřít nejpozději v roce, kdy mu je osm let.

Spořit dítěti můžete i prostřednictvím spořicího účtu sjednaného přímo pro dítě, což některé banky umožňují už i u nejmenších dětí, nebo na svém vlastním spořicím účtu.

„Na delší období je to ale nevýhodná metoda. Úroky na spořicích účtech jen těžko pokryjí inflaci a peníze budou ztrácet na hodnotě,” upozornil Pech na hlavní nevýhodu spořicích účtů. Úroky jsou v současné době opravdu nízké, ty nejvyšší se pohybují kolem jednoho procenta ročně. I když na druhou stranu, některé banky - například Equa bank, Wüstenrot či Creditas - začaly v poslední době úrokové sazby mírně navyšovat.

Výhodou, která se ovšem může stát i nevýhodou, je to, že peníze máte kdykoliv k dispozici.

Spořit dětem můžete i na termínovaných vkladech. Oproti spořicím účtům jsou na nich peníze vázané na několik měsíců i let. Pokud byste s nimi chtěli předčasně disponovat, přišli byste o zhodnocení.

Úrokové sazby na termínovaných vkladech však nejsou příliš vysoké, pochopitelně se mění jak s výší uložené částky, tak s dobou, po kterou jsou v produktu vázány. „Termínované vklady mohou dávat smysl pro uložení peněz v horizontu jednoho roku až tří let, případně na vkladech s variabilní sazbou odvozenou například od výše inflace,” doplnil Pech.

I v případě termínovaných vkladů se u některých bank začalo blýskat na lepší časy. Například o počátku září zvýšila úrokovou sazbu Equa bank.

„Dětské smlouvy v rámci podílových fondů se objevují čím dál častěji. Rodič má dvě možnosti: Buď smlouvu uzavře na sebe, anebo uzavře smlouvu přímo na dítě. Pak ale v případě změny investiční strategie či výběru prostředků bude potřebovat svolení opatrovnického soudu,” upozornil Pech.

Pokud se vám zrovna narodilo dítě a vy mu chcete dát větší částku, až bude dospělé, pravděpodobně se jedná o jednu z nejlepších možností. Nabídka fondů je velmi pestrá a dají se využít jak pro kratší konzervativní cíle do zhruba tří let, tak pro střednědobé a dlouhodobé cíle.

Například pro uložení peněz naspořených ve stavebním spoření mohou být vhodné různé vyvážené nebo realitní fondy nabízející zhodnocení nad úrovní stavebka. Pro delší cíle deset a více let jsou na trhu různé dynamické varianty fondů, akciové fondy a podobně, které v dlouhém horizontu dokáží zajistit zhodnocení slušně nad inflací.

„Dejte si pozor na dva hlavní nešvary. Prvním jsou pohádky o nesmyslných výnosech. U konzervativních fondů se dají očekávat dvě až tři procenta ročně, u vyvážených fondů čtyři až pět procent ročně, u dynamických pak šest až osm procent ročně,” uvedl Pech.

Druhým nešvarem je pak podle analytika předplácení poplatku za správu na extrémně dlouhou dobu. „Pokud je investice určená pro dítě, tak by horizont, který si předplácíte, neměl být delší než do 18, respektive 26 let dítěte,” dodal.

Zlato sice nepatří mezi spořicí produkty, nicméně v mnoha rodinách se předává z generace na generaci. Zlato je třeba brát jako alternativu ke klasickému platidlu a pojistku proti „černým“ scénářům zhroucení ekonomiky. Nenese ale žádné úroky.

Podle odborníků je zlato je především uchovatel hodnoty, dává smysl na dlouhodobější investici bez očekávání závratných zhodnocení. Vyplatí se investovat do vyšších gramážích (od jedné unce výše), malé gramáže jsou totiž zpravidla výrazně dražší.

„U fyzického zlata menších gramáží platíte často vysokou přirážku, tzv. prémium, což snižuje výši vaší investice. Průměrné prémium u gramových slitků bývá okolo 40 až 50 procent z ceny slitku. Některé produkty toto umí odbourat, například postupně spoříte s nižší přirážkou na slitek s vyšší gramáží, který je vám vyskladněn po dosažení cílové částky,” upřesnil Pech.