Hlavní obsah

Jak se zdražování pohonných hmot či potravin promítlo do letošních účetních změn

Během letošního roku došlo k několika změnám v účetnictví, které reagovaly například na rostoucí ceny pohonných hmot, potravin či na potřebu ekologicky šetrných řešení. Ve spolupráci s odborníky z účetní firmy UOL Účetnictví přinášíme výčet těch nejvýraznějších.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Cestovní náhrady za palivo jsou vyšší

Ceny pohonných hmot letos prožívají skutečně turbulentní rok. Na jejich růst reagovalo i několik letošních vyhlášek, jejichž cílem je, aby cestovní náhrady za pracovní výjezdy vlastním autem pokryly reálné ceny paliva.

Pokud vám zaměstnavatel vyplácí náhradu za výdaje spojené s palivem prostřednictvím paušální ceny, pak podle aktuálně platné vyhlášky dostanete 51,40 koruny za litr benzinu s oktanovým číslem 98 oproti dřívějším 40,50 za litr. Za litr benzinu s oktanovým číslem 95 vám bude vyplaceno 44,50, tedy o 7,4 koruny více než dříve. U motorové nafty můžete počítat s paušální částkou 47,10 za litr (původně 36,10 koruny), šest korun pak dostanete za jednu kilowatthodinu v případě elektroaut.

„Kromě ceny stanovené vyhláškou lze také použít prokázání skutečné ceny dle účtenky přímo související s uskutečněnou cestou (tedy nákup v průběhu cesty či bezprostředně před ní). Cena se pak vypočte z ujetých kilometrů a spotřeby dle technického průkazu vozidla a z účtenky se použije jen skutečná cena pohonné hmoty,“ doplnila Jana Jáčová z firmy UOL Účetnictví.

Vyšší stravné v případě pracovní cesty

V reakci na rostoucí ceny potravin došlo i ke zvýšení minimální částky stravného, pokud absolvujete pracovní cestu. V soukromé – podnikatelské – sféře máte nově nárok na minimálně 120 korun za pracovní cestu, která trvala pět až 12 hodin. V případě cesty v délce 12 až 18 hodin činí minimální částka 181 korun, a pokud na ní strávíte více než 18 hodin, máte nárok na minimálně 284 korun.

Firmy mohou pochopitelně svým zaměstnancům proplatit i vyšší částky, daňově ale mohou uplatnit částky do maximální hranice pro zaměstnance odměňované platem. Tento strop je konkrétně 142, 219 a 340 korun.

Ve veřejné sféře se jedná o stejné spodní limity, neexistuje ale možnost získat za stravné vyšší částky.

Společně se stravným došlo i k navýšení stravenkového paušálu. „I přes podobný název se nejedná o stravenky, ale o jinou verzi příspěvku na stravu. Jednoduše řečeno jde o benefit přímo vyplacených peněz nad rámec sjednané mzdy,“ doplnila Jáčová.

Za jednu směnu či pracovní cestu od pěti do 12 hodin se maximální příspěvek zvýšil z 82,50 Kč na 99,40 koruny. Takzvaná daňově optimální stravenka má nyní hodnotu 180 korun. Zaměstnavatel si do daňových nákladů může účtovat až 99,40 koruny.

Oběd v restauraci stojí v průměru 172 Kč

Ekonomika

Přidanění firemního vozu pro osobní využití

Někteří zaměstnavatelé umožňují zaměstnancům používat firemní auto i pro soukromé účely. Tuto formu benefitu je nutné zdanit tzv. přidaněním.

Aby měli zaměstnavatelé větší motivaci pořizovat k těmto účelům nízkoemisní vozy, tedy elektromobily či plug-in hybridy, jejich poskytování zaměstnancům je díky letošní úpravě daňově zvýhodněné. Přidanění standardních automobilů tak činí jedno procento jejich vstupní ceny, zatímco u ekologických nízkoemisních aut jde jen o 0,5 procenta. Minimální částka v obou případech zůstává jeden tisíc korun za měsíc.

Spotřební daň na benzin a naftu

Na enormní zdražování pohonných hmot reagovala na počátku června letošního roku vláda, když snížila spotřební daň na benzin a naftu o 1,5 koruny na litr. V září poté rozhodla o tom, že tato sazba zůstane v případě nafty platná až do konce roku 2023.

Důvodem, proč k takové změně došlo, je zajištění konkurenceschopnosti českých dopravců. Co se týče benzinu, snížená spotřební daň je již minulostí – od října tato daňová úleva již neplatí.

Česko patří v Evropě k zemím, kde se tankuje dráž

Ekonomika

Výběr článků

Načítám