Jak se bez rizika poprat s inflací

Nabídka konzervativních spořicích produktů je poměrně omezená. Standardně lze využít spořicí účty a krátké termínované vklady. Úročení spořicích účtů, které mají i tu výhodu, že se lze k penězům na nich dostat zpravidla okamžitě, se teď pohybuje mezi pěti až šesti procenty ročně. Je však nutné mít na paměti, že od určité částky úroková sazba klesá.

Z dalších konzervativních investičních nástrojů experti doporučují například podílové fondy peněžního trhu nebo fondy krátkodobých investic. „Všechny tyto nástroje nabízejí dlouhodobě výrazně vyšší úrok než běžné účty, a zároveň poskytují vysokou likviditu, která je právě u těchto produktů důležitá,“ řekl Právu finanční poradce skupiny Partners Lukáš Urbánek.

„Cílem těchto základních spořicích nástrojů je správa pohotovostní rezervy, případně dočasné zhodnocení prostředků určených v blízké době, tedy do dvou let,“ dodal.

Kdo chce vyšší výnos, musí investovat, ideálně dlouhodobě, jinde, například do akcií. Přitom ale musí počítat i s vyšším rizikem. Třeba akcie na pražské burze loni v součtu odepsaly skoro 16 procent.

„Musíme se smířit s tím, že konzervativní spoření nás před inflací neochrání. Není možné získat bez rizika a s požadovanou likviditou výnos nad úrovní inflace. Takový nástroj neexistuje. Vždy je to něco za něco. U konzervativní strategie preferujeme nízké riziko a likviditu před výnosem,“ podotkl Urbánek.

To ale podle něj neznamená, že tyto finanční produkty nemají smysl. „Pomáhají nám efektivně spravovat ty nejkratší rezervy. Měli bychom ale vždy pečlivě zvážit, jakou váhu v našem portfoliu mají zaujímat. Jakou máme mít pohotovostní rezervu a jaké mimořádné výdaje nás v blízké době čekají. Všechny tyto cíle bychom měli mít ideálně zajištěné a všechny ostatní rezervy by měly být již spravovány v jiných nástrojích s potenciálem vyššího zhodnocení,“ doplnil. Riziko inflace si podle něj dnes uvědomuje již téměř každý a i klienti, kteří byli v minulosti zdrženliví, se snaží řešit správně i oblast krátkodobých rezerv.

„Standardně doporučujeme klientům kombinaci spořicích účtů a konzervativních investic v podobě repofondů, které využívají současně vysokých úrokových sazeb,“ prozradil Urbánek. Repofondy investují hlavně do vkladů a reverzních repooperací, jejichž výnosy se odvíjejí od základní sazby ČNB.

Těm, kdo chtějí spořit opravdu dlouhodobě, se nabízejí i finanční produkty se státní podporou. Právě ta z nich dělá z hlediska výnosu poměrně zajímavý instrument.

U stavebního spoření, kde je šestiletý spořicí cyklus, je nejvyšší možná podpora státu 2000 korun za roční vklad 20 tisíc korun. V případě důchodového spoření, které by mělo primárně sloužit jako zajištění na stáří, stát přispívá 230 korun od úložky tisíc korun měsíčně.

Parametry státní podpory se ale v obou těchto případech od příštího roku změní. Jak konkrétně, má vláda upřesnit během května.

Výnosy penzijních fondů, zejména těch konzervativních, za inflací značně zaostávají. To platí i o nabídkách stavebních spořitelen – jejich sazby se nyní nejčastěji pohybují kolem dvou procent až 2,5 procenta s tím, že efektivní úroková sazba se pak díky státní podpoře pohybuje kolem šesti procent. Atraktivnější může být tento produkt pro ty, kteří uvažují o úvěru. „Úroková sazba u úvěrů ze stavebního spoření je o tři procentní body vyšší než ta základní vkladová,“ sdělil Právu hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Co se týká úrokových sazeb na trhu, situace je už delší dobu stabilní, což souvisí s vývojem sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou. Její základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních produktů, je na sedmi procentech již od června loňského roku.

Vklady u jedné banky jsou pro případ jejího možného pádu, což loni potkalo Sberbank, ze zákona pojištěné až do výše 100 000 eur (přibližně 2,35 milionu korun). V případě, že má klient u jedné banky více druhů účtů, výše peněžních prostředků se pro tuto hranici sčítají.

Naopak pojištěny nejsou například směnky, dluhopisy, majetek v penzijních fondech, akcie, podílové listy ani jiné cenné papíry.