Jak na změnu dodavatele plynu

Cena, kterou dodavateli pravidelně hradíte, je pochopitelně podstatná. Ovšem kromě ní jsou důležité i další parametry smlouvy, všímat byste si měli i toho, jak dlouho dodavatel funguje nebo jaký je jeho přístup k zákazníkům, například při požadavku na změnu záloh.

„Podceňovaný je třeba způsob prodloužení smlouvy – zda dodavatel informuje o změně dopředu, jaké jsou výpovědní lhůty, o jakou dobu se smlouva prodlužuje a jaký ceník začíná po prodloužení platit. Ten už totiž nemusí být tak výhodný jako ten garantovaný, podle kterého zákazník vybírá,“ upozornil Aleš Fojtík, odborník na oblast energií portálu Srovnejto.cz.

Zkušenosti mnohých zákazníků ukazují, že ve chvíli, kdy končí jejich smlouva o dodávkách energií, ozve se jim stávající dodavatel s takzvanou retenční (udržovací) nabídkou, která je má přesvědčit, aby u něj zůstali.

Udržovací nabídka může, ale také nemusí být výhodná. Skrývá však ještě jedno riziko, a to v případě, že zákazník už uzavřel novou smlouvu s jiným dodavatelem.

„Pokud se takovým zákazníkům ozve stávající dodavatel a oni se rozhodnou zůstat u něj, mohou tím porušit smlouvu s novým dodavatelem a čelit mnohatisícovým pokutám. Pokud jim navíc novou smlouvu vyřizoval zprostředkovatel, sankce se velmi pravděpodobně dočkají ještě od něj,“ upozornil Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ (Energetický regulační úřad).

Do podobných problémů se můžete dostat i při ukončování smluv s takzvanou automatickou obnovou. To je případ, kdy se smlouva u dodavatele energie sama obnovuje, pokud ji sami aktivně neukončíte.

ERÚ upozorňuje, že někteří dodavatelé také slibují, že když jim kromě smlouvy podepíšete i plnou moc, prodloužení stávající smlouvy za vás u původního dodavatele odmítnou.

Jistotu, že se tak stane, ale nemáte, takže nakonec skončíte se dvěma smlouvami a opět přicházejí pokuty. Řešení těchto situací je přitom jednoduché – zkusit si domluvit nějakou retenční nabídku u stávajícího dodavatele a teprve po jejím zvážení buď zůstat, nebo přejít k dodavateli novému.

Pouze firmy měly dříve výsadu odbírat energie za velkoobchodní ceny. Dnes jsou ovšem na trhu dostupné právě i produkty umožňující nákup energií za takzvanou spotovou cenu na burze. Výhodou spotových tarifů je hlavně transparentnost, kdy zákazník přesně ví, kolik ho daná komodita stojí a jak vysoký poplatek uhradí dodavateli.

Vedle státem regulované složky, jako jsou třeba poplatky za distribuci, je mu totiž účtována aktuální cena elektřiny či plynu na burze, kterou může sledovat denně online na stránkách operátora trhu OTE, a pevný měsíční poplatek nebo drobná přirážka ke každé spotřebované kilowatthodině od dodavatele.

„Z logiky věci samozřejmě vyplývá, že na rozdíl od klasických tarifů zde zákazník platí různou cenu v závislosti na vývoji na burze. Může však také výrazně ušetřit na maržích, které si u klasických pevných tarifů musejí účtovat dodavatelé, aby cenové výkyvy na burze eliminovali a neprodělali,“ vysvětlil Jiří Karlík ze společnosti Primagas. Zároveň dodal, že u spotových produktů dodavatel ani zákazník neriskuje, že plyn nakoupí nebo si zafixuje jeho cenu na několik let dopředu v nevhodný moment.

V případě, že cena komodity na burze poklesne, zákazník okamžitě platí méně. U klasických tarifů se ale změna projeví v lepším případě až v následujícím roce.

Při zvažování výhodnosti přechodu na tarif s nákupem zemního plynu za aktuální tržní cenu je však právě kvůli výkyvům na burze optimální srovnávat průměrnou cenu za posledních 12 měsíců.

„Vážený průměr spotové ceny jedné megawatthodiny zemního plynu za posledních dvanáct měsíců – březen 2020 až únor 2021 – činil 357 korun bez DPH. Uvažujeme-li roční spotřebu dvacet megawatthodin, zákazník by u poskytovaného spotového tarifu, kde je k reálné ceně plynu účtován administrativní poplatek 160 korun za megawatthodinu, zaplatil i včetně veškerých regulovaných poplatků za distribuci a podobně méně než 20 tisíc korun včetně DPH,“ doplnil Karlík s tím, že oproti průměrné ceně na trhu mohl zákazník v uvedeném období ušetřit zhruba 5000 až 9000 korun.