Článek
Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury IPSOS realizovaného pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK).
Češi, kterým by se podařilo po řádném splacení svých finančních závazků ušetřit, by tyto volné peníze nejčastěji odložili stranou a dále šetřili nebo by je nechali na svých účtech a používali pro běžnou spotřebu. Obě možnosti zmínily shodně dvě pětiny lidí.
Téměř čtvrtina Čechů by peníze použila k finančnímu zaopatření svých dětí, zatímco další necelá pětina k zaopatření sebe sama v období stáří.
Jak by Češi naložili s volnými penězi po splacení dluhů
Více než třetina Čechů by je naopak utratila, a to nejčastěji za nové bydlení (12 procent), dále pak za vybavení do domácnosti či elektroniku nebo za vysněnou dovolenou (shodně 8 procent). Každý čtrnáctý Čech by si za ně pořídil nové auto.
Větší tendenci utrácet mají ženy
Vyšší tendenci utrácet ušetřené peníze mají po splacení svého dluhu ženy. Ty si za své úspory nejčastěji pořídí nové bydlení, vysněnou dovolenou či vybavení domácnosti. Muži naopak raději než za nákup dovolené utratí své peníze za nové auto.
Téměř polovina mužů navíc upřednostňuje použít ušetřené peníze k pokrytí běžné spotřeby. To udělá pouze třetina žen. Možnost ušetřit peníze do budoucna by zvolily dvě pětiny žen i mužů.
S rostoucím věkem se zvyšuje ochota spořit
Průzkum také ukázal, že s rostoucím věkem respondenta se projevila nižší tendence utrácet volné peníze. Například lidé ve věku 54 - 65 let by je mnohem častěji použili k pokrytí svých běžných výdajů (43 procent), případně je dále spořili na důchod či použili k zabezpečení svých dětí (40 procent).
Opačný trend se projevuje u mladých lidí ve věku 27 až 35 let, kdy polovina z nich by své úspory dále investovala a pořídila by si za ně nové bydlení, auto, vybavení domácnosti či vysněnou dovolenou. Téměř dvě pětiny z nich by peníze dále šetřily, více než třetina by jimi pokryla svou běžnou spotřebu.
Pražané utrácejí nejméně
Obyvatelé Prahy by své úspory vynaložili k pokrytí svých běžných výdajů (46 procent), případně by je šetřili „na horší časy” (42 procent). K utrácení by se měla jen necelá třetina.
Podobně by hospodařili se svými úsporami také obyvatelé Čech, oproti Pražanům by ale peníze častěji utráceli. Moravané by si naopak své úspory nejčastěji šetřili do budoucna (42 procent), případně je ponechali na svém běžném účtu (35 procent).
