Článek
Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, stoupl podle Asociace pro kapitálový trh během prvního čtvrtletí o 2,7 miliardy na téměř 388 miliard korun. Z toho 80 procent majetku drží fyzické osoby a 20 procent právnické osoby.
Z konzervativních produktů většinu českých domácností dál díky státní podpoře oslovují zejména stavební spoření, na kterém mají Češi zhruba 380 miliard, a penzijní spoření.
Na penzi se státním příspěvkem, tedy ve třetím pilíři, si ke konci dubna spořilo 4,592 miliónu lidí. V penzijních fondech měli celkem uloženo přes 361 miliard korun.
Srovnání finančních aktivit občanů Německa a Česka
Zástupci finančních institucí a poradců často uvádějí, že české domácnosti se mají od svých západních sousedů co učit, pokud jde o hospodaření s financemi.
„Stačilo by, aby české domácnosti snížily o čtvrtinu objem svých vkladů v bankách ve prospěch investičních produktů – jako jsou nejen akcie a investiční fondy, ale i životní pojištění a penzijní fondy –, a mohly by si přijít na 14 miliard korun ročně navíc. Dostaly by se tak v rámci hospodaření s financemi na úrovně typické pro vyspělé země jako Rakousko nebo Německo,“ říká generální ředitel Generali Investments CEE Josef Beneš.
Domácnosti by měly bohatnout
To, proč Češi neinvestují tolik jako například Němci nebo Rakušané, je však dáno také tím, že mají nižší reálné příjmy a méně volných finančních prostředků k dispozici.
„V následujících letech očekáváme nárůst objemu volných prostředků a další vyzrávání českých domácností v oblasti investic,“ věří Beneš.
Hlavní analytik Generali Radomír Jáč předpovídá příležitost k dalšímu bohatnutí Čechů i do budoucna: „V následujících pěti letech předpokládáme pokračující růst české ekonomiky v korunovém nominálním vyjádření v průměru o 4,3 procenta. Díky očekávanému posílení koruny po ukončení intervencí ČNB by průměrný růst HDP přepočtený na eura měl být dokonce šest procent. České domácnosti proto v současnosti mají ideální podmínky k rozmnožení svých investic,“ říká.
Hotovost ve slamníku nebo trezoru, vklady v bankách stejně jako kvalitní krátkodobé dluhopisy se řadí mezi takzvaná defenzivní aktiva, protože jejich hodnota příliš nekolísá. Právě tyto typy ukládání volných peněz Češi podle analýzy Generali upřednostňují před investicemi s dopředu nejistým výnosem.
Ceny rostou pomalu
Tím si podle Beneše ovšem i zavírají dveře k vyšším výnosům, z nichž více těží například německé domácnosti. Opatrný český přístup k financím navíc dlouhodobě vydává Čechy na pospas riziku inflace. Ta je ale už delší dobu velmi nízká. V dubnu spotřebitelské ceny meziročně stouply o 0,6 procenta.
Co se týká investic na akciových trzích, zatímco před deseti lety čeští drobní investoři obchodovali u makléřů převážně s českými akciemi, nyní podle ČTK tvoří většinu obchodů zahraniční akcie či jiné investiční instrumenty.
Odklon od tuzemských firem je podle obchodníků s cennými papíry důsledkem jejich úzké nabídky na pražské burze a neustále se zhoršující likvidity. Obchodování v zahraničí je dnes navíc technicky jednoduché a poplatkově mnohdy výhodnější.
Bohatí Češi loni tlumili přímé investice do dluhopisů a akcií, většina z nich volila raději fondy a investiční certifikáty.
Jak upozornila UniCredit Bank, vyšší částky investovali do nemovitostí a půdy, kde viděli výraznější potenciál pro zhodnocení. Nevěřili přitom příliš zlatu a komoditám obecně.
