Článek
„Polovina bonitních klientů má zájem o vyvážené portfolio. Minulostí je tedy doba, kdy portfoliím českých investorů zcela dominovaly fondy peněžního trhu,“ konstatuje investiční analytik Partners Aleš Tůma.
Dva milióny na pět let
Investice bonitní klientely nyní podle něho obvykle činí v průměru dva milióny korun a většina investorů pracuje s horizontem přibližně pěti let.
„Roste ale počet klientů, kteří mají investiční horizont do dvou let a kvůli nespokojenosti s nízkými úroky bankovních produktů aktivně hledají výhodnější alternativy,“ tvrdí Tomáš Prouza, který se v Partners na náročné klienty specializuje.
„Pozitivní je pokles vyhraněných požadavků na investici do konkrétních odvětví nebo regionů, často založený pouze na zprávách v médiích nebo na minulé výkonnosti,“ zdůrazňuje Tůma.
Zůstává silná poptávka po zajištěných produktech, a to i přes jejich vysoké náklady a častou neprůhlednost.
Stále více klientů rovněž požaduje možnost průběžně čerpat výnosy z investic nebo portfolio postupně rozpouštět do pravidelné renty.
Příklady bezpečných investic:
Garantované podílové fondy |
Obecně zde více než kde jinde platí, že garance není zadarmo. Už vstupní poplatek dosahující v některých případech až 3 % z vložené částky společně s výstupním poplatkem pohybujícím se ve většině případů okolo 1 % činí tuto investici značně nákladnou. |
Poplatku za výstup se lze sice vyhnout v případě držení podílových listů do své splatnosti, ovšem ta se vždy pohybuje v řádu několika let. |
V případě předčasného ukončení investice je navíc podílník vyplacen na základě aktuální ceny podílového listu, která může být pod svojí počáteční hodnotou, a investor tak může kromě výše zmíněných poplatků inkasovat také nadproporcionální ztrátu z držení podílového listu. |
Investici do garantovných fondů lze navíc zpravidla ukončit pouze ve stanovených termínech, a investor si tak na svoje peníze může i nějaký ten týden či měsíc počkat. V případě stoprocentně zajištěných fondů tak máme pouze jedinou garanci, a tedy že nám fond při své splatnosti vyplatí námi vloženou částku poníženou o nemalý vstupní poplatek. |
Za příznivého vývoje podkladového aktiva fondu je sice možnost dosáhnout zajímavějších zisků, než v případě spořících produktů, ovšem tyto zisky představují pouze zlomek výnosu, který by investor obdržel v případě přímé investice do podkladového aktiva fondu. |
Garantované investiční certifikáty |
Investiční certifikáty představují dluhový cenný papír, emitovaný některou z předních bank, jehož cena se stanovuje na základě předem daných podmínek stanovených při jeho emisi. |
Podkladem pro vývoj ceny investičního certifikátu může být cokoliv, například akciový index, koš komodit, nebo portfolio dluhopisů určitých zemí. |
Výhodou investičních certifikátů jsou nulové vstupní, jakožto i výstupní poplatky a možnost kdykoliv svojí investici bez sankce ukončit. Certifikáty jsou totiž burzovně obchodované instrumenty a jednotliví emitenti jsou vždy povinni garantovat jejich odkupní kurzy. To, že jsou tyto instrumenty obchodovány na jednom místě umožňuje jejich snadné srovnání, a tlačí tak na emitenty, aby se předháněli v poskytování těch nejvýhodnějších podmínek pro potenciální investory. |
Jednou ze skupin investičních certifikátů jsou také certifikáty garantované. Ty nabízí stejně jako garantované fondy návratnost investované částky s možností podílet se na vývoji podkladového aktiva certifikátu a to společně se všemi výhodami, které certifikáty oproti podílovým fondům nabízejí. |
Zmíněná participace na vývoji podkladového aktiva pak nemusí být nutně pouze zlomkem participace v případě jeho přímého držení. |
Příkladem může být garantovaný investiční certifikát, s nímž investoři participují na posilování čínského yuanu oproti americkému dolaru. Na případném posilování čínské měny participují investoři dokonce s mírnou finanční pákou, zatímco v případě jeho teoretického oslabení nabízí certifikát stále garanci navrácení 100 % investované částky při splatnosti. |
Zdroj: BBI Akademie |