Článek
„Čtyřčlenná domácnost v nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 metrů čtverečních spotřebuje 40 megawatthodin plynu ročně. Při průměrné současné fixované ceně plynu 3000 korun za megawatthodinu zaplatí měsíčně deset tisíc a ročně 120 tisíc korun,“ vypočítává architektka a výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů.
„V případě elektřiny to je i více než pět tisíc korun, tedy ročně 200 tisíc,“ dodává.
Drahé energie už nejsou pro domácnosti takový strašák
Po komplexním zateplení domu podle jejích propočtů klesne spotřeba domácnosti na 12 MWh a měsíční platby klesnou na tři až pět tisíc korun. Rodina tak uspoří 84 tisíc, respektive 140 tisíc korun ročně.
„Rozpočet na provedení zateplení činí 522 tisíc korun bez dotace. Návratnost investice je tudíž v závislosti na ceně energií kratší než šest a půl roku. S dotací ještě o dva roky méně,“ dodala Kubů.
Zateplení střechy podle ní stojí obvykle od 50 do 80 tisíc korun. „Tepelné ztráty se přitom sníží o dvacet procent. Investice se tak obvykle vrátí do pěti let,“ konstatovala Kubů.
| Od září dotace zálohově |
|---|
| Příjem žádostí o dotace na energeticky úsporná opatření v programu Nová zelená úsporám za současných podmínek skončí 30. června. Ve vylepšené podobě se opět otevře od září. |
| Dosud se dotace vyplácely zpětně. Domácnost tedy musela mít na rekonstrukci nebo instalaci solárů a tepelného čerpadla své zdroje nebo si musela vzít úvěr. |
| Od září by podle ministerstva životního prostředí měla být možnost záloh, které se dnes poskytují jen seniorům a hendikepovaným v Nové zelené úsporám Light. |
| Dále odpadne povinnost předkládat faktury a ve většině případů i projektovou dokumentaci, zmírní se kritéria u vybraných opatření. |
| Zdroj: Ministerstvo životního prostředí |
Nízkoenergetické domy mají podle Kubů spotřebu 50 kWh na metr čtvereční a pasivní budovy maximálně 15 kWh/m2 ročně.
Centrum pasivního domu, sdružující významné specializované firmy, ukazuje například rodinný dům z 50. let minulého století, kde byla provedena rekonstrukce v pasivním standardu, který je tím nejúspornějším, co současné technologie umožňují.
Zatímco v původním stavu obyvatelé v domě platili ročně za energie ještě před cenovým šokem bezmála 330 tisíc korun, po rekonstrukci je to celkově 25 tisíc.
Lépe se nové technologie využijí samozřejmě u nově postavených domů. Náklady na výstavbu v pasivním standardu by podle centra neměly překračovat deset procent proti běžné výstavbě.
Cihla s vatou
„Pasivní a nízkoenergetické domy nepředstavují jenom stavby s polystyrenovým zateplením o šířce třicet centimetrů. Vhodným řešením je také jednovrstvá cihla plněná minerální vatou,“ míní Milan Rotek ze společnosti Porotherm.
Součinitel prostupu tepla u zdiva pasivního domu je podle něho maximálně 0,18 W/m2K. U domu s téměř nulovou spotřebou pak maximálně 0,21 W/ m2K. pro zdivo. Údaj vyjadřuje, jaké množství energie proteče metrem čtverečním konstrukce při tepelném rozdílu jednoho kelvinu. U těchto čísel platí, že čím nižší hodnota, tím nižší náklady na vytápění.
Vhodným doplňkem nízkoenergetických staveb je zastínění oken venkovními žaluziemi. Snižují tepelné úniky zejména v noci.
Elektřinu ze solárů půjde sdílet, rodiny ušetří tisíce
