Článek
Jak ukázala analýza společnosti ChytryHonza.cz, která vycházela z dat Eurostatu, Evropské centrální banky a Crédit Foncier, průměrné úrokové sazby hypoték se v Evropě pohybují od 1,09 procenta v Dánsku a 1,56 procenta ve Francii, až po 3,44 procenta v Maďarsku a 4,4 procenta v Polsku. Česká republika je s průměrnou sazbou 2,2 procenta šestou nejdražší zemí.
„Srovnání ale není úplně objektivní v tom smyslu, že například ve Francii je běžná doba fixace dvacet let, zatímco v ČR je to tři až deset let. Například v létě 2018 byla průměrná sazba ve Francii kolem 1,6 procenta na dvacet let, zatímco v Česku to bylo 2,5 procenta při kratší fixaci. Češi jsou tedy méně zadlužení, ale na splátkách zaplatí víc,“ sdělil ČTK ředitel ChytryHonza.cz Nicolas Eich.
Klíčovým důvodem je podle ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy skutečnost, že ČR neplatí eurem.
„Pokud bychom měli místo koruny euro, sazby hypoték by byly nižší, jelikož Evropská centrální banka nastavuje nižší základní úrokovou sazbu než Česká národní banka. Momentálně rozdíl mezi základní sazbou ČNB a základní sazbou ECB, od nichž se odvíjejí právě i sazby hypoték, představuje 1,5 procentního bodu. Vyšší byl tento rozdíl naposledy před dlouhými 17 lety, v listopadu 2001,“ připomněl Kovanda.
Češi jsou méně zadlužení, ale na splátkách zaplatí víc
Nejvíce podle analýzy dluží za hypotéku lidé v zemích severní Evropy (Dánsko, Finsko, Irsko, Velká Británie a Švédsko), které tvoří 18 procent evropské populace. Na tyto země připadá 33 procent celkových evropských hypotečních úvěrů. Průměrné zadlužení vlastníků nemovitostí je tam 81 775 eur (cca 2,1 miliónu korun), dvojnásobek evropského průměru. Důvodem je podle Eicha především dynamičtější vývoj ekonomiky, vyšší podíl domácností splácejících úvěr na bydlení, delší splatnosti úvěrů i kulturní tradice.
Obyvatelé jižní Evropy (Kypr, Španělsko, Řecko, Itálie, Malta a Portugalsko) se zadlužením řadí pod evropský průměr. Na čtvrtinu evropské populace připadá 17 procent nesplacených hypoték. V průměru dluží vlastníci nemovitostí 26 947 eur (asi 697 tisíc korun), což je 35 procent pod evropským průměrem, uvádí studie.
Nejméně zadlužené jsou domácnosti ve východní Evropě (Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, ČR, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko), kde připadají čtyři procenta z celkového objemu nesplacených hypoték na 20 procent populace Evropy. Průměrný zůstatek hypotečního úvěru na vlastníka nemovitosti je 6576 eur (170 tisíc Kč), což je méně než šestina evropského průměru. Pouze deset procent domácností má hypotéku nebo nějaký úvěr. Ceny nemovitostí jsou zde na nižší úrovni ve srovnání se zbytkem Evropy.
Ceny bytů dál rychle rostou
Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve druhém čtvrtletí mírně zpomalil ze 7,7 procenta na konci března na 7,5 procenta. V rámci zemí EU byl sedmý nejvyšší, vyplývá z údajů Eurostatu. V celé Unii se ceny zvýšily o 4,3 procenta.
Podle některých tuzemských odborníků však především ve velkých českých městech dosáhly ceny bytů a domů tak vysoké úrovně, za kterou je již lidé nejsou ochotni kupovat.
„Důvodem zpomalení růstu cen je především nasycená poptávka, finanční nedostupnost vlastnického bydlení, opatření ČNB regulující hypoteční trh a vysoká srovnávací základna z předchozích let. Nicméně problémy na straně nabídky nejsou zdaleka vyřešeny, a to zejména v Praze, kde nová výstavba výrazně zaostává za celkovým přírůstkem obyvatel,“ shrnul analytik Raiffeisenbank František Táborský.
V Česku rostly ceny nemovitostí v porovnání s ostatními zeměmi EU nejrychleji nepřetržitě od posledního čtvrtletí 2016 do konce třetího kvartálu 2017. Nejvyšší byl růst ve druhém čtvrtletí loňského roku, kdy domy a byty meziročně zdražily o 13,3 procenta. V porovnání s průměrem EU byl tehdy růst více než třikrát vyšší.
