Článek
„Jako výbavu do života lidé vnímají nejen materiální věci, ale i vzdělání a hodnoty, které jim rodiče předávají. Vliv rodičů na to, jak budou jejich děti v budoucnu nakládat se svými penězi, je významný,“ míní Stanislav Oliva ze Stavební spořitelny České spořitelny (SSČS).
Jak dále dodal, podle průzkumu agentury STEM/MARK právě pro SSČS, 55 procent rodičů s dětmi o penězích alespoň mluví, většinou však používají kombinaci více metod.
Ve školách je v poslední době výuce finanční gramotnosti věnována větší pozornost než v minulosti, nicméně na to, že jejich potomky naučí s penězi zodpovědně nakládat škola, se spoléhají pouze dva respondenti z tisícovky oslovených rodičů.
Vlastní peníze i společné nákupy
Dalším nejčastěji používaným způsobem, jak naučit děti s penězi hospodařit, je kapesné. Dvě pětiny rodičů ho dětem poskytují a v případě starších dětí dokonce razí cestu – když ti kapesné nestačí, najdi si brigádu.
Většina českých dětí už odmala hospodaří s vlastními penězi
Na společné nákupy bere své děti více než třetina rodičů, především pak matky.
„Když jdete s dětmi nakupovat, nestačí si přečíst, že mléko stojí 20 korun. Děti informaci hned zapomenou. Lépe jim v paměti utkví, když je přimějete částky aktivně použít. Například si můžete všímat věcí ve slevě a počítat spolu, kolik ušetříte a co by se za ušetřené peníze dalo jinak koupit,“ doporučil Oliva.
| Jak vést děti k finanční zodpovědnosti |
|---|
| „S odpovědným přístupem k penězům se děti nerodí, hlavní zodpovědnost za výchovu v tomto směru mají a budou mít hlavně rodiče. Rozhovory o penězích by měly být úměrné věku dětí. Nemá smysl dětem ve školce vysvětlovat vzorec úročení. Je vhodné jim ale například říci, že peníze, které vybereme z bankomatu, jsme si museli nejprve vydělat nebo je uspořit. A že když zaplatíme kreditní kartou, budeme v budoucnu muset peníze vrátit,” radí Stanislav Oliva. |
| 3-6 let: Důležité je učit děti znát hodnotu peněz už od mala. Vysvětlete jim, že vše, co se kupuje, má svou cenu, kterou za to musím při koupi zaplatit. To se týká i plateb kartou a především toho, kde se vlastně peníze na kartě berou. Doma můžete vyzkoušet hry na výměnný obchod a později zapojit i dětské „peníze“. Současně už i malé děti můžete naučit neplýtvat elektřinou, vodou nebo jídlem. |
| 6-15 let: Malé, pravidelné kapesné naučí děti zodpovědnosti. Částky můžete postupně zvyšovat úměrně věku. Můžete jim říct, aby si šetřily, ale neurčujte, za co mají své peníze utrácet. Získají tak pocit samostatnosti. V tomto věku už také můžete dětem říkat, že jim spoříte a proč. Aby se jednou mohli postavit na vlastní nohy, pořídit si bydlení nebo splnit své sny. |
| 15-18 let: Čím budou děti starší, tím větší zodpovědnost by měly dostat. Dávejte vyšší kapesné, s kterým přijde i zodpovědnost za placení školních obědů, kroužků, kina atd. Z toho se poučí, že nejprve je potřeba mít peníze na životně existenční a nutné platby a až pak na zábavu. Zásadní je i pravidelnost příjmu. |
| 18+ let: Předejte čerstvě plnoletým dětem všechny jejich smlouvy, které jste jejich jménem uzavřeli. Vysvětlete jim, k čemu jaké spoření a pojištění použít a kdy případně na co mohou peníze vybrat. Popište výhody a rizika půjček a nákupů na splátky. Od teď už je to na nich. |
Smlouvy nejsou tabu
Ve třech rodinách z deseti dětem rodiče vysvětlují vše kolem pravidelných plateb za energie a bydlení, stejně tak se je snaží zasvětit do rodinných pojistných smluv či třeba smluv o stavebním spoření.
„Mají pak lepší představu o životních nákladech a uvědomí si důležitost spoření. Často se pak stane, že rodiče díky tomu kontrolují smlouvy a mohou zjistit, že by některé mohli nastavit výhodněji. Výhra je tedy na obou stranách,“ dodal Oliva.
Ke spoření vede své dítě každý třináctý rodič také tím, že na konci každého roku zdvojnásobí částku, kterou si jejich potomci dokázali naspořit.
Zhruba 12 procent rodičů své dítě zatím finanční gramotnost neučí, ale má to v plánu. Pouhá čtyři procenta rodičů tak nečiní, protože je to prostě nenapadlo.
