Článek
Své o tom ví jednapadesátiletý pan Jan z Prahy, který téměř třicet let pracoval ve strojírenství. „Zaujal mě inzerát, kde pražská firma hledala mechanika seřizovače a nabízela třicet tisíc měsíčně. Tak jsem jim zavolal a hned jsme si domluvili schůzku,“ svěřil se Právu.
Jaké však bylo jeho překvapení, když se avizovaný plat 30 tisíc korun smrskl ve tříměsíční zkušební lhůtě na pouhou stokorunu na hodinu, tedy na zhruba 16 tisíc korun měsíčně hrubého. Po uplynutí zkušební doby by pak plat pana Jana vzrostl na 23 tisíc a prémie.
Místo 30 tisíc korun nabízeli stovku na hodinu
S tím pochopitelně spokojený nebyl a zeptal se, proč tedy inzerují mzdu podstatně vyšší. Odpověď ho překvapila. „Nástupní plat třicet tisíc můžeme dát jen mladým uchazečům, pro starší je nabídka jen 23 tisíc a prémie. A s tím jsme se rozešli,“ potvrdil Právu Jan.
I proto si většina lidí, než se ke změně zaměstnání rozhodne, nového zaměstnavatele důkladně proklepne. Vyplývá to z výsledků letošního průzkumu zaměstnaneckých preferencí, který zrealizovala personálně poradenská společnost Randstad. Podle průzkumu si téměř kaž dý z uchazečů o zaměstnání, konkrétně 93 procent lidí, reputaci potenciálního budoucího zaměstnavatele ověřuje. Nejčastěji na pracovních portálech (60 procent) nebo firemních webových stránkách (59 procent), třetím nejdůležitějším zdrojem jsou názory známých a kamarádů (54 procent).
Osobní kontakty a doporučení
Pětina českých zaměstnanců (22 procent), kteří loni změnili práci, si nejčastěji hledala nabídky zaměstnání na pracovních portálech, nejvíce lidí však našlo nového zaměstnavatele na základě osobních kontaktů a doporučení.
I když jsou pracovní portály mezi kandidáty stále nejoblíbenější a loni jich využilo 64 procent, jejich význam a efektivita slábnou. Novou práci si díky nim našlo jen 35 procent respondentů. Naopak úspěšnost výrazně posiluje v případě hledání práce pomocí osobních kontaktů a doporučení. Nového zaměstnavatele tímto způsobem loni našlo 38 procent kandidátů.
„Osobní kontakty a doporučení jsou stále efektivnější mimo jiné díky motivaci, která je s tím spojená. Zaměstnavatelé totiž velmi často vyplácejí zaměstnancům, kteří přivedou nového kolegu, nemalý bonus. Ten se dle pozice a oboru může pohybovat až do desetitisícových položek,“ vysvětluje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad.
Mzda zůstává stále nejdůležitějším argumentem pro změnu, roste ale význam lokality pracoviště. Z průzkumu vyplývá, že je to stále významnější faktor a aspekt pro setrvání či odchod od zaměstnavatele. Oproti loňsku se podle Honsové důležitost lokality pracoviště zvýšila o 17 procent.
Důležité je i uznání
„U důvodů pro odchod je také zajímavé, že hned za platem je faktor, který v podstatě nemusí být vůbec o penězích, ale o pocitu uznání a ohodnocení toho, co ve firmě dělám. Lidé tedy stále mění práci nejvíc pro peníze, ale hned potom je to i proto, že se cítí nedoceněni, a to nemusí nutně znamenat finančně,“ uvedla Honsová.
Rozdíly mezi věkovými skupinami jsou patrné i v případě argumentů pro odchod ze zaměstnání. Například 34 procent lidí patřících do generace Z (narození od poloviny 90. let) opouští svého zaměstnavatele, pokud nemají dostatečné kariérní příležitosti.
Jednatřicet procent mileniálů odchází, pokud vnímají problémy s nalezením dostatečné rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, 41 procent lidí z generace X (rodiče generace Z) odchází, pokud jim chybí uznání či ocenění, a 31 procent starší generace odchází od zaměstnavatelů, pokud demonstrují špatné vedení.