Článek
Vyplývá to i z exkluzivního průzkumu ČSOB pro Právo a Novinky.cz v rámci jejího pravidelného šetření Index očekávání firem. Devět z deseti firem tvrdí, že zrušení superhrubé mzdy nemá na jejich rozhodování o mzdách vliv. Nicméně zástupci čtyř procent firem uvedli, že zrušení superhrubé mzdy využili k tomu, aby ve svých podnicích zarazili plánované navyšování mezd. A tři procenta firem ze stejného důvodu snížila plánované navýšení.
Celkem 82 procent firem avizovalo, že v tomto pololetí nijak měnit mzdy nebudou. Přidávat se chystá každá desátá firma, přičemž šest procent bude mzdy navyšovat plošně a čtyři procenta je zvednou jen vybraným zaměstnancům. Naopak tři procenta společností plánuje mzdy snižovat plošně, jedno procento je srazí vybraným pracovníkům. Zbytek firem se zatím nerozhodl.
Přidávat bude každá desátá firma, šest procent plošně a čtyři procenta vybraným zaměstnancům
Řada podnikatelů vyčkává, jak se situace v ekonomice zasažené pandemií a vládními protiopatřeními vyvine. „V tomto pololetí neplánujeme změny a čekáme,“ sdělila Právu například Miloslava Hrachovcová z Mýdlárny Rubens v Růžové, vesnici v Českosaském Švýcarsku.
Někde mzdy srazí
Průzkum pro Právo ukázal, že pokud už budou firmy platy lidem zvyšovat, tak to bude v průměru o 10 procent a navýšení bude podobné ve všech typech firem podle obratu. Podniky, které naopak plánují mzdy osekat, je budou snižovat poměrně razantně, v průměru o čtvrtinu.
„Jako neintuitivní hodnotím závěr průzkumu informující o tom, že pouze 10 procent respondentů bylo ovlivněno při rozhodování o změnách mezd zrušením superhrubé mzdy. V současné, pro mnoho firem vlivem koronavirové pandemie složité situaci, bych očekával, že znatelně vyšší procento respondentů využije nižší míru zdanění zaměstnanců minimálně ke zpomalení původně plánovaného tempa jejich mzdového růstu,“ komentoval závěry průzkumu pro Právo hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.
Zvýšení platů po zrušení superhrubé mzdy
Skutečnost, že desetina firem se chystá ještě před koncem koronavirového útlumu ekonomiky souběžně se zrušením superhrubé mzdy navýšit mzdy v průměru o 10 procent, vnímá jako další potvrzení nerovnoměrného dopadu pandemie na firmy.
„Vedle podniků, které pandemie ničí, zjevně existují i takové, kterým pandemie prospívá. Zjištění, že téměř stejný počet firem, plánujících navyšování mezd, se tak chystá učinit plošně jako selektivně, lze interpretovat i jako projev tlaku na restrukturalizaci pracovní síly zesíleného pandemii, resp. měnící se relativní vzácnosti některých profesí na trhu práce,“ podotkl Kupka.
Polepšili si o tisíce
Většině lidí už z výplaty za leden zůstalo navíc tisíc až tři tisíce korun. Superhrubá mzda, která představovala hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, byla loni zákonodárci po 13 letech zrušena a zároveň se zavedly daňové sazby ve výši 15 a 23 procent. Předchozí efektivní zdanění zaměstnanců bylo 20,1 procenta.
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění inflace se měsíční výdělek podle statistiků zvýšil o 3,8 procenta.
Zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou. Její poměrně překvapivý růst v posledním loňském čtvrtletí podle analytiků ukazuje právě na velmi rozdílný vývoj odměňování mezi obory. Za růstem bylo hlavně vyplácení odměn ve zdravotnictví a růst platů ve školství. K statistickému nárůstu výdělků pak přispělo i propouštění především nízkopříjmových zaměstnanců. Letos by průměrná mzda měla podle ekonomů postupně nadále růst.