Firemní benefity 2022: Jak se liší preference zaměstnanců a zaměstnavatelů

Dorovnání platu v nemoci, příspěvek na dovolenou a příspěvek na dopravu do zaměstnání. To jsou benefity, o které by zaměstnanci stáli, ale firmy je téměř nenabízejí.

„Vůbec nejmarkantnější je tento rozdíl u dorovnání platu v případě nemoci. Uvítalo by ho 32 procent zaměstnanců. Aktuálně ho ale dostává jen jedno procento,“ uvedla Martina Machová ze společnosti Sodexo Benefity, pro kterou průzkum zpracovala agentura Ipsos.

Jak dále doplnila, zájem o tento benefit mají všichni zaměstnanci bez rozdílu pohlaví či věku. „Je evidentní, že právě v tomto případě hrála výraznou roli pandemie,” dodala Machová.

Také příspěvky na dovolenou či na dopravu do práce by zaměstnanci uvítali, ale firmy je příliš nenabízejí. Přispět na dovolenou by chtělo 32 procent lidí, ale může s tím počítat jen každý jedenáctý. O příspěvek na cesty do práce mají pochopitelně zájem především lidé z menších obcí, kteří do práce dojíždějí častěji než ostatní.

Pandemie koronaviru měla výrazný dopad na preferenci dalšího benefitu, kterým jsou tzv. sick days, neboli možnost vzít si i několik dní volna v roce navíc, tedy nad rámec poskytované dovolené, a to především v případě nenadálé zdravotní indispozice.

Průzkum ukázal, že zájem o možnost čerpat sick days výrazně vzrostl. Benefit by uvítala více než pětina z těch, kterým ho zaměstnavatel nyní neposkytuje.

„Sick day je přitom poměrně rozšířený, téměř 22 procentům zaměstnanců ho zaměstnavatel poskytuje a téměř 15 procent ho v loňském roce využilo. V portfoliu ho má 39 procent firem,“ doplnila Machová.

„Zaměstnanci i firmy kladou po covidu důraz na benefity zaměřené na podporu zdraví a duševní pohody. Nabízí vouchery na vitamíny, mimořádná volna nebo psychologickou podporu na pracovišti,“ doplnil Jiří Halbrštát z personální agentury ManpowerGroup.

Nejžádanějšími a také nejrozšířenějšími benefity stále jsou finanční odměny, tedy různé bonusy, prémie, ale i 13. nebo 14. platy. Na výplatních páskách je nachází třetina zaměstnanců. Uvítaly by je další dvě pětiny pracujících, kterým je zaměstnavatel neposkytuje.

Na dalších příčkách nejrozšířenějších benefitů je závodní stravování (31 procent) a příspěvek na finanční produkty - například penzijní připojištění (27 procent).

Stravenkový paušál má zhruba čtvrtina zaměstnanců, elektronickou stravenkovou kartu pak zhruba každý sedmý, shodný počet dostává papírové stravenky. Zaměstnavatelé nejčastěji přispívají 90 korunami.

K nejméně využívaným benefitům ze strany zaměstnanců patří koučink a mentorování či otcovská dovolená navíc, kterou loni využilo méně než procento zaměstnanců.

„Z výzkumu také vyplynulo, že 69 procent firem letos neplánuje v oblasti benefitů žádné změny, čtyři procenta chtějí jejich rozsah snížit a jen necelá čtvrtina rozšířit. Podobné je to i v případě příspěvku na stravování, kde 56 procent firem hodlá letos zachovat stejnou výši jako v roce 2021. Přitom průměrné ceny obědů už v lednu meziročně vzrostly o 13 korun na 157 korun,“ dodala Machová.

Celkové průměrné výdaje na benefity na zaměstnance za rok se nejčastěji pohybují v pásmu 10 tisíc až do 25 tisíc korun (24 procent firem). Méně než 10 tisíc korun a více než 25 tisíc korun vydává na benefity shodně 21 procent firem.