Článek
Vyplývá to z mezinárodní studie ING Bank na téma spoření a výdaje, kterou banka realizuje již druhým rokem ve 14 evropských zemích. V prosinci 2012 bylo osloveno 14 tisíc lidí.
Češi a Italové: nejméně spokojené národy
Češi jsou nespokojeni i s výší svých úspor. Oproti roku 2011, kdy vyhovovala zhruba třetině české populace, došlo v roce 2012 k poklesu. Spokojenost s úsporami nyní vyjádřila jen čtvrtina lidí. Češi jsou zároveň s Italy nejméně spokojeným evropským národem. Výše osobních úspor vyhovuje nejvíce obyvatelům Nizozemska, Německa a Lucemburska. Spokojena je téměř polovina dotázaných.
Přitom Češi v porovnání s ostatními evropskými zeměmi spoří mnohem více. Nějakým způsobem si úspory vytvářejí více než tři čtvrtiny Čechů, přičemž polovina odkládá úspory nepravidelně a čtvrtina spoří pravidelně každý měsíc. V Evropě spoří 68 procent lidí.
"Pokračující nepříznivá ekonomická situace se v loňském roce odrazila i na zhoršujícím se vnímání stavu osobních financí nás Čechů. Trochu paradoxní situace tak nastává při výpovědích našich spoluobčanů, kteří jsou na jednu stranu nejspořivějším evropským národem, na stranu druhou však je jejich spokojenost s vlastními úsporami jedna z nejnižších,“ komentuje data z výzkumu Libor Vaníček z ING Bank.
Nejčastější důvod spoření: vytváření finanční rezervy
Češi i ostatní Evropané spoří víceméně ze stejných důvodů. Tvorba finanční rezervy je nejčastějším účelem spoření prakticky pro všechny dotázané. Dalšími častými důvody spoření jsou pro Čechy pořízení nebo vylepšení bydlení a spoření na dovolenou.
| Na co spoří lidé nejčastěji | |
| Česká republika | Evropané celkem |
| Finanční rezerva 51 % | Finanční rezerva 47 % |
| Bydlení 35 % | Dovolená 31 % |
| Dovolená 26 % | Drahé zboží 27 % |
| Drahé zboží 23 % | Bydlení 23 % |
| Děti 19 % | Běžné výdaje 17 % |
| Běžné výdaje 18 % | Děti 16 % |
| Zdroj: ING Bank | |
Dvě pětiny domácností by vyžily s tříměsíční rezervou
V průzkumu byl položen i dotaz, zda má respondentova domácnost v případě výrazného snížení příjmů dostatečnou rezervu, aby zvládla financovat své současné potřeby na současné úrovni po dobu alespoň tří měsíců.
V České republice má tuto finanční rezervu vytvořenu 42 procent domácností. Ostatní Evropané s výjimkou Rumunů (40 procent) mají takovou rezervu k dispozici výrazně častěji (Evropa jako celek - 51 procent).
Z dotázaných evropských domácností by s tříměsíční rezervou zvládlo financovat své potřeby nejvíce Slováků (66 procent) či Rakušanů (63 procent).
