Článek
Stavební spoření existuje na českém trhu již 23 let a za tu dobu prošlo řadou úprav a změn.
Stavební spoření jako nástroj zhodnocení peněz
Za dobu své existence v České republice bylo stavební spoření jedním z nejpopulárnějších nástrojů pro zhodnocení vlastních peněz. Úrok z vkladů až 4,5 procenta ročně a státní podpora ve výši 25 procent z vkladů (maximálně 4500 korun ročně) jsou již minulostí.
Mezi současnými nabídkami stavebních spořitelen jsou jen minimální rozdíly, zhodnocení vkladů se pohybuje kolem jednoho procenta ročně. Podpora se snížila o celých 15 procentních bodů a její maximální výše klesla na maximálně 2000 korun.
Kromě těchto parametrů došlo také k prodloužení vázací doby z pěti na šest let. Po započtení poplatků a odečtení daně z výnosu tak čisté zhodnocení na šestiletém horizontu lehce přesahuje tři procenta ročně.
„Není tedy divu, že počet uzavřených smluv klesl za posledních pět let z 4,8 miliónu na 3,5 miliónu,” uvedl Pavel Vampola z OVB Allfinanz.
Dalším důvodem pro pokles zájmu byla skutečnost, že u účastníků mladších 18 let byl pro výběr prostředků nutný souhlas opatrovnického soudu. Tato povinnost však zanikla novelizací zákona v letošním roce.
Pozitivem stavebního spoření je fakt, že vklady jsou zákonně pojištěny u Garančního systému finančního trhu (dříve Fondu pojištění vkladů) až do výše ekvivalentu 100 tisíc eur (zhruba 2,7 miliónu korun).
V porovnání s aktuálními možnostmi garantovaného zhodnocení finančních prostředků si však stavební spoření nevede vůbec špatně. Nabídky spořicích účtů jednotlivých bank se pohybují v rozmezí 0,3 procenta až 0,75 procenta ročně. Termínované vklady pak nabízejí úrokové sazby dosahující až jednoho procenta ročně.
„Pokud tedy není překážkou pro střadatele šestiletá vázací doba, stavební spoření je násobně výnosnějším produktem,” řekl Vampola.
Stavební spoření pro financování bydlení
Překlenovací a řádné úvěry ze stavebního spoření mohou být ze zákona poskytovány pouze za účelem řešení bytových potřeb. V současné politice nulových úrokových sazeb centrálních bank, a historicky nejnižších sazeb hypotečních úvěrů, je pozice stavebního spoření jako alternativy poměrně složitá.
Zatímco u překlenovacích úvěrů se zástavou nemovitosti se v porovnání úrokových sazeb hypotékám daří konkurovat (sazby od 1,78 procenta ročně), v oblasti řádných úvěrů je stavební spoření hypotékám o procenta vzdáleno – sazby se pohybují dle tarifů stavebních spořitelen mezi 3,5 procenty až pěti procenty ročně. V porovnání pak většinou vítězí hypoteční úvěry.
Překlenovací úvěry bez zástavy nemovitosti se pohybují od 4,55 procenta ročně při splatnosti až 22 let, což je úroková sazba obdobná spotřebitelským úvěrům na bydlení od bank, které však zpravidla nenabízejí tak dlouhou splatnost. Delší splatnost a nižší splátka pak umožňují financování pro klienty s nižšími příjmy.
Počet aktivních úvěrů stavebních spořitelen tak v posledních pěti letech poklesl takřka o 30 procent na aktuálních cca 700 tisíc úvěrů.
