Finanční poradna: Příjmy z pronájmů a ubytovacích služeb musíte zdanit

„Často se setkáváme s nejasnostmi v terminologii. O pronájem bytu jde tehdy, pokud pronajímatel přenechává k užívání majetek a neposkytuje nájemníkovi žádné další služby. O ubytovací službě se bavíme v případě, že hostitel v rámci ubytování zajišťuje úklid, výměnu povlečení, případně stravování a podobně,“ popsala zásadní rozdíly Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společností TaxVision a eDaně.

Zároveň upozornila na to, že jen podle délky pobytu se v rozlišení mezi ubytováním a pronájmem orientovat nelze. Bez doprovodných služeb totiž můžete nemovitost pronajmout jen na pár dní a stejně tak je možné hosta ubytovat na měsíc či rok.

„Příjmy z jakýchkoli ubytovacích služeb, tedy i z těch, které lidé nabízejí přes aplikaci Airbnb, jsou považovány za příjmy z podnikání. Podléhají tedy dani z příjmů i odvodům na sociální a zdravotní pojištění, stejně jako všechny ostatní příjmy z podnikání, a je třeba mít na ně živnostenské oprávnění,” uvedla Štarmanová.

Dodala, že v případě, kdy obrat přesáhne hranici milión korun za dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, je navíc nutné se registrovat k dani z přidané hodnoty.

V případě, že jde o pronájem bytu a pronajímatelem je fyzická osoba je situace jiná. „Takový příjem je daněn jako příjem z pronájmu, nikoli z podnikání. Příjmy z pronájmu nepodléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění,“ upozornila Štarmanová.

Od prosince loňského roku ubytovací služby podléhají elektronické evidenci tržeb.

„Airbnb je ubytovací službou. Hostitelé poskytují úklid, povlečení postelí, mnohdy i stravování a průvodcovské služby. Částka, kterou jim na účet převádí Airbnb, elektronické evidenci tržeb nepodléhá,” uvedla Štarmanová.

Pokud ale hostitel přijme jakoukoli další částku v hotovosti nebo kartou nad rámec  platby od Airbnb, je jeho povinností tuto částku zahrnout do elektronické evidence tržeb.

U pronájmů obvykle nájemce kromě holého nájmu vybírá od nájemníka i zálohy na služby. Pronajímatel pak může zvolit jednu ze dvou možností.

Buď na konci roku přijatou částku vyúčtuje podle nájemníkovy skutečné spotřeby a v tom případě pak zálohy nezahrnuje do svých zdanitelných příjmů, nebo nájemníkovi určí fixní částku za služby bez ohledu na jeho skutečnou spotřebu, a pak tuto částku musí do svých zdanitelných příjmů započítat.

„Skutečné výdaje uhrazené za služby může následně odečíst od základu daně, pokud nepoužívá výdaje v paušální výši,“ dodala Štarmanová.

Pronajímatelům, kteří se svým daňovým povinnostem vyhýbají, hrozí nepříjemné sankce.

„V případě nepodání daňového přiznání, pokud tato povinnost vznikla, doměří finanční správa podnikateli 15procentní daň z příjmů z dosaženého zisku. Má-li tento podnikatel povinnost odvádět solidární daň nebo daň z přidané hodnoty, i ty musí doplatit,” připomněla Štarmanová.

Dodala, že podnikateli může být také vyměřena pokuta za pozdní podání přiznání, úrok z prodlení za pozdní úhradu daně a v případě doměřené daně navíc ještě penále ve výši 20 procent z doměřené daně.

Daňové přiznání nemusí podávat pouze ti, jejichž celkový příjem nepřesáhne stanovenou hranici. „Pokud celkový příjem za rok nepřesáhne 15 tisíc korun za rok, nevzniká povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň. Zaměstnanci nemají povinnost podávat přiznání v případě, že jejich vedlejší příjem činí maximálně šest tisíc korun za rok. V takovém případě žádnou daň z přivýdělku z ubytovacích služeb platit nemusí,“ shrnula Štarmanová.