Finanční poradna: Pobírání nemocenského u důchodců je s omezením

Na redakci se obrátil čtenář s dotazem, jaká jsou pravidla pro pobírání nemocenského u pracujících důchodců.

„Jsem důchodce a mám starobní důchod. Přitom pracuji na plný úvazek a tím pádem platím příslušné daně a odvody, včetně zdravotního a sociálního pojištění. Nyní jsem dost těžce onemocněl a pobírám nemocenskou. Kamarád s podobným osudem mě však uzemnil sdělením, že ať si nemyslím, že budu nemocenskou brát, dokud se neuzdravím. Na důchodce je prý přísnější metr a nemocenskou mně po čase seberou. Je to pravda?“ zajímá se čtenář.

K dotazu čtenáře se vyjádřil právník Jan Dubenský, který pravdivost informace potvrdil.

„Podle nyní platné úpravy zákoníku práce (jde o ustanovení § 192) přísluší zaměstnanci, který je dočasně uznán práce neschopným, po dobu prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy od zaměstnavatele a je ve výši 60 procent průměrného výdělku. Ten se stanoví obdobně, jako se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, a to způsobem v zákoně popsaným,“ uvedl Dubenský.

Jak dále popsal, po uplynutí 14 dnů nemoci pobírá zaměstnanec v pracovní neschopnosti nemocenskou dávku podle zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ovšem pracujícího důchodce se týká omezení § 28 stanovící, že nemocenské se poživateli starobního důchodu vyplácí po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání.

„Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po uvedenou dobu. Byla-li tato doba vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost v tomto následujícím kalendářním roce,“ doplnil Dubenský.