Článek
Na redakci se obrátil čtenář s dotazem, za jakých podmínek je povinen podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti.
„Máme na dílně malý příruční sklad nářadí a jiných věcí potřebných k běžným opravám strojního zařízení. Klíče jsou k dispozici ve výrobní kanceláři, a kdo z naší party údržbářů něco potřebuje, pro klíče si dojde a potřebné ze skladu si vezme. Protože jsem takový neformální vedoucí naší skupiny, přišel za mnou pracovník personálního oddělení, že dělají pořádek v evidenci, a proto bych měl podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti za materiál v tomto skladu,” napsal čtenář do redakce Práva.
Návrh zaměstnavatele se mu ale nelíbí, protože klíče jsou volně dostupné komukoliv.
Právník: Nejde o formální podpis
„Řešení této problematiky není tak jednoduché, jak si čtenářovi nadřízení představují, a v žádném případě nejde jen o formální podpis. Náhrada škody za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, je řešena v ustanovení § 252 zákoníku práce. Jde totiž o to, že podle následujícího § 259 zákoníku práce je zaměstnanec, který takovou dohodu podepsal, povinen – na rozdíl od obecné odpovědnosti za škodu, která má své zákonné limity výše náhrady – nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách v plné zjištěné výši, což může být i několik desítek tisíc korun,” upozornil právník Jan Dubenský.
Podle vyjádření právníka zaměstnavatel po zaměstnanci nemůže chtít podepsat dohodu bez provedení řádné inventury předmětných hodnot a vytvoření takových podmínek, aby mohl svěřené předměty obhospodařovat a zabezpečit je před případným odcizením.
„Musel by proto mít sklad takříkajíc pod zámkem a nikdo jiný bez jeho vědomí by do skladu neměl přístup, což se zatím neděje. Pokud bude zaměstnavatel trvat na svém požadavku, aby dohodu společně uzavřeli, musí splnit tyto podmínky a zabezpečit, aby zaměstnanec mohl o svěřené věci řádně pečovat. Jinak může podepsání dohody odmítnout,” dodal Dubenský.