Článek
V každém případě je třeba si uvědomit, že rozšíříte-li řady nezaměstnaných a nepřihlásíte se do evidence Úřadu práce ČR (ÚP ČR), období, po které bude nezaměstnaní, se vám do doby důchodového pojištění pro nárok na důchod nezapočítává. Pokud bude taková nezaměstnanost dlouhodobá, nárok na důchod vám nemusí vůbec vznikknout, protože nezískáte potřebnou dobu pojištění.
Jak se správně rozhodnout pro odchod do důchodu
„Pokud nárok přece jen vznikne, doba neevidované nezaměstnanosti negativně ovlivní výši částky vyměřeného důchodu,” upozorňuje na svých stránkách Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Jednou z možností, jak nepříznivé důsledky nezaměstnanosti na důchodové nároky v některých zákonem stanovených případech řešit nebo alespoň zmírnit, je využití tzv. dobrovolného důchodového pojištění. Přihlášku k němu je pak třeba podat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušné podle trvalého bydliště (v Praze Pražské, v Brně Městské správě sociálního zabezpečení).
Podle aktuální právní úpravy platí, že:
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se před 1. 1. 1996 započítává bez jakéhokoliv omezení;
- doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci;
- doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, protože osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, je od 1. 1. 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také se započítává vždy;
- doba vedení v evidenci ÚP ČR, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše 3 let. Tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod;
- pokud byla tato doba získána před dosažením 55 let věku, započítává se z ní pouze 1 rok;
- takto získané doby se pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši dále krátí na 80 %. Uvedené neplatí v případě nároku na invalidní důchod.
Zdroj: ČSSZ
Evidence na úřadu práce
Doba nezaměstnanosti, po kterou člověk je nebo byl veden v evidenci ÚP ČR jako uchazeč o zaměstnání, je tzv. náhradní dobou pojištění. To znamená, že se tato doba v určitém zákonem stanoveném rozsahu započítává pro nárok na důchod i jeho výši, i když za ni nebylo odvedeno pojistné.
Invalidní penzi ovlivňuje i doba pojištění, pozor na nedostatky v evidenci
V případě, že doba evidence na ÚP ČR zasáhne do tzv. rozhodného období (období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu), jedná se o tzv. dobu vyloučenou. Doba evidence na ÚP ČR se tak vyloučí z rozhodného období, aby se kvůli této době bez výdělků nesnížil průměr výdělků (vyměřovacích základů) získaných předchozí či následnou pracovní činností.
| Příklad: Rozhodné období pro výpočet důchodu přiznaného v roce 2020 je 1986–2019, tj. 34 let. Pokud byl v tomto období občan celkem dva roky evidován na ÚP ČR, úhrn příjmů získaných za celé rozhodné období se rozpočítá na 32 let, nikoliv na 34, vyloučená doba tedy průměrný příjem nesníží. |
|---|
| Zdroj: ČSSZ |
„ČSSZ v souladu se zákonem o důchodovém pojištění v průběhu celého života občana sbírá a eviduje řadu různých dokladů a informací, ale posoudí je až pro potřeby konkrétní důchodové dávky. Hodnocení je pak závislé na právní úpravě v době, kdy člověku vznikne nárok na důchod nebo si o něj požádá. Součet dob uvedených ve výpisu/přehledu dob důchodového pojištění se pak liší od zhodnocených dob při výpočtu konkrétní dávky důchodového pojištění právě u doby evidence na ÚP ČR, která je ve výpisu dob pojištění uvedena (správně) celá, ale do důchodu poté může být hodnocena jen zčásti,” upozorňuje ČSSZ.
Vysvětlení k zápočtu doby evidence na ÚP ČR v konkrétní situaci a informace o nároku na důchod poskytne OSSZ příslušná podle místa trvalého bydliště, klientské centrum ústředí ČSSZ na adrese Křížová 25, Praha 5, popř. call centrum důchodového pojištění na telefonu 800 050 248.