Článek
Nejjednodušší situaci mají maturanti, kteří hned po prázdninách začnou studovat vysokou nebo vyšší odbornou školu. Za ty platí i během prázdnin zdravotní pojištění stát a pokračuje v tom až do konce jejich studia, nejdéle však do 26 let věku.
Ti absolventi středních nebo vyšších odborných škol, kteří se na další studium už nechystají, mají s placením pojistného „volno“ ještě do konce srpna a mohou tak prázdniny využít k hledání zaměstnání.
Pokud nic nenajdou, měli by se k 1. září evidovat na úřadu práce, který bude zdravotní pojištění hradit za ně. Tato doba se jim bude zároveň započítávat do let odpracovaných pro důchod. Na podporu v nezaměstnanosti však mají nárok pouze tehdy, jestliže v uplynulých dvou letech alespoň dvanáct měsíců pracovali, respektive z této práce platili důchodové pojištění.
Pozor: Za absolventy vysokých škol, ať už magisterského nebo bakalářského studia, platí stát zdravotní pojištění pouze ještě následující měsíc po ukončení studia, tedy po dni, kdy složili státní závěrečnou zkoušku.
Pokud jsou čerství bakaláři přijati do navazujícího magisterského studia, pojištění opět řešit nemusejí. Jestliže se jim ale nepodaří složit přijímací zkoušky ani najít zaměstnání, měli by se nejpozději koncem srpna opět zaevidovat na úřadu práce. I kdyby byli v evidenci úřadu byť jen jediný srpnový den, zdravotní pojištění za tento měsíc již úřad zaplatí za ně. I v tomto případě ale platí, že absolvent má nárok na podporu v nezaměstnanosti pouze v případě, že v uplynulých dvou letech alespoň dvanáct měsíců platil důchodové pojištění.
Mladí podnikatelé
Absolventi samozřejmě nemusejí spoléhat pouze na hledání zaměstnání, ale mohou sami začít podnikat. Ti, kteří podnikali již při studiu, pouze změní svou činnost z vedlejší na hlavní. Osoby mladší 26 let, které podnikají a zároveň studují, se totiž považují za osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší činnost. V prvním roce podnikání nemusejí platit zálohy na zdravotní pojištění, v dalších je platí pouze tehdy, když měli v předchozím roce zisk. Pokud je jejich roční zisk nižší než 62 121 korun (za rok 2013), nemusejí navíc platit ani důchodové pojištění, ani zálohy na důchodové pojištění v příštím roce.
Po ukončení studia se situace mění. Absolvent musí oznámit své zdravotní pojišťovně i České správě sociálního zabezpečení, že již není studentem, a přejít z vedlejší činnosti na činnost hlavní (OSVČ, která začne podnikat až po ukončení studia, se rovnou považuje za OSVČ hlavní).
Tento přechod s sebou přináší nutnost platit minimální zálohy na zdravotní pojištění, které v roce 2014 činí 1752 korun, a minimální zálohy na sociální pojištění, které činí 1894 korun. Je také možné se dobrovolně přihlásit i k nemocenskému pojištění; minimální měsíční pojistné pro rok 2014 činí 115 korun.
Konec daňových odpočtů
Rodiče absolventů se také musejí připravit na to, že už nebudou moci uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě ve výši 13 404 korun za rok. To mohli uplatňovat v případě, že jejich potomek studoval, bylo mu maximálně 26 let a bydlel s nimi ve společné domácnosti. Pokud jejich čerstvý maturant nenastoupí během léta do pracovního poměru, mohou na něj uplatnit slevu až do konce srpna.
V případě absolventa vysoké školy platí daňové zvýhodnění ještě do konce měsíce následujícím po ukončení studia (zpravidla do konce července). Pokud student přeruší nebo předčasně ukončí studium, nárok na daňové zvýhodnění rodičům zaniká.
Výhody pro absolventy
Aby to ale nevyznělo, že s sebou konec školy přináší jen samé „nepříjemnosti“ – absolventi středních a vysokých škol mohou získat i různé výhody. Například v bance, kde lze zažádat o konto pro absolventy a využívat třeba ještě další dva roky různých výhod: můžete získat platební kartu s neomezeným počtem výběrů z bankomatů, vedení účtu zdarma, zdarma všechny platby přes elektronické bankovnictví nebo třeba kreditní kartu s povoleným přečerpáním účtu v řádech desetitisíců korun.
Některé univerzity také nabízejí speciální kartu absolventa, která umožňuje čerpat výhody v podobě přístupu do fakultních knihoven zdarma, studentského vstupného do galerie či muzea, slev na jazykové kurzy a řadu dalších.
Na vaše dotazy odpovídá Martin Špaček z portálu Sfinance.cz.
| Slyšela jsem o finančních produktech pro mladé, ale nevím, co si pod tím mám představit? To dostanu třeba levnější půjčku? |
|---|
| Nabídku pro mladé má každá banka přizpůsobenu svému portfoliu produktů, jedná se však o stěžejní cílení, protože se dá předpokládat, že si klient na dané služby zvykne a následně již nebude chtít vybraný ústav měnit. Například půjčku lze získat s poměrně výhodným úrokem, avšak při nedostatečných příjmech je standardně vyžadován spolužadatel. Banky tedy nehodlají kvůli získání klienta riskovat své prostředky úplně. Snaha získat klienta na delší dobu je patrná při srovnání bank oproti nebankovním poskytovatelům půjček, ti považují mladší žadatele spíše za rizikovější a speciální nabídku pro ně převážně nepřipravují. Banky standardně lákají mladé klienty na výběry z bankomatů zdarma, internetové bankovnictví a vedení účtu bez poplatků, ale i na knihy a finanční odměny za kartu ISIC. |
| Jsem studentem VŠ a podnikám. V červnu budu promovat a zároveň nastupuji do zaměstnání. Podnikání bych si ale rád nechal jako přivýdělek, mohu zůstat OSVČ vykonávající vedlejší činnost? A musím platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění, když je za mě bude zároveň odvádět zaměstnavatel? |
| Pokud ještě tentýž měsíc, co ukončíte studium na vysoké škole, nastoupíte do zaměstnání, zůstáváte OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Zálohy na sociální pojištění nemusíte platit v případě, že váš zisk za loňský rok nepřesáhl 62 121 korun. Pokud byl vyšší, zálohy platit musíte, a to v minimální výši 757 korun měsíčně, případně více, jestliže jste měl výdělky vyšší. Zálohy na zdravotní pojištění platíte opět podle zisku v předchozím roce. Pokud jste žádný neměl, nemusíte platit nic, minimální záloha v případě vedlejší činnosti stanovena není. |
