Hlavní obsah

Finanční poradna: Investice do podílových fondů nejsou ze zákona pojištěny

Novinky, bab

Zájem o investice do podílových fondů stále roste. Spořicí účty již delší dobu peníze prakticky nezhodnocují a lidé tak hledají další možnosti. Je však třeba vzít v úvahu fakt, že investice do podílových fondů nejsou chráněny systémem pojištění vkladů.

Foto: Lukáš Silný, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Úroky na spořicích účtech a termínovaných vkladech jsou v naprosté většině dlouhodobě pod jedním procentem. Občas se sice objeví nabídka vyššího úroku, který ovšem bývá omezen například maximální částkou vkladu.

Kvůli rostoucí inflaci se úspory Čechů ztenčují a lidé se proto stále častěji poohlížejí po jiných způsobech investování. Jednou z možností jsou investice do podílových fondů. Ty sice mohou nabízet zajímavý výnos, na druhou stranu ale nejsou ze zákona pojištěny jako třeba vklady na spořicích účtech.

Investice do fondů rostou

Češi měli na konci minulého roku v podílových fondech investováno 432 miliard korun, což bylo o 13 procent více než na konci roku 2015. A podle prvních měsíců tohoto roku se zdá, že množství takto investovaných finančních prostředků do podílových fondů bude podobným tempem růst i letos. Svádí k tomu i možnost investovat třeba i jen několik set korun měsíčně.

Garanční systém finančního trhu (GSFT)

  • V rámci systému pojištění vkladů jsou pojištěny zejména kreditní zůstatky na běžných, termínovaných či vkladových účtech nebo vkladních knížkách, vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem.
  • Pojištění vkladů u GSFT garantuje náhrady za vklady vedené u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen se sídlem v ČR ve výši 100 procent vkladu, maximálně však do výše odpovídající částce 100 tisíc eur na jednoho klienta v jedné bance.
  • V určitých zákonem stanovených případech dochází dle nové úpravy pojištění vkladů ke zvýšení uvedené maximální výše náhrady.
  • Vklady klientů v pobočkách zahraničních bank, jejichž mateřská společnost má sídlo v zemích Evropské unie, jsou pojištěny u systému pojištění vkladů působícího v sídle mateřské společnosti. Případnou náhradu za vklady klientům těchto poboček bude v budoucnu provádět Garanční systém finančního trhu na základě pokynů a na účet zahraničního systému pojištění vkladů.
  • Garanční systém finančního trhu je řízen pětičlennou správní radou, kterou jmenuje a odvolává ministr financí, a tříčlennou výkonnou radou, která je statutárním orgánem.

„Uvědomujeme si, že současná situace k proměně chování českých, v minulosti značně konzervativních, střadatelů vybízí. To je samozřejmě v pořádku, je ovšem třeba apelovat na to, aby nabídka investic do různých podílových fondů byla vždy doplněna informací, že tento typ investice není chráněn institutem pojištění vkladů,“ upozornila výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu Renáta Kadlecová.

Dodala, že rizikem boomu investic do podílových fondů je často špatná finanční gramotnost řady těch, kteří se nechají oslovit nabídkou finančního poradce.

„Pro mnoho investorů, kteří do některého podílového fondu vloží své úspory, pak může být nemilým překvapením, když plánovaná investice nevyjde a oni o část svých prostředků navzdory slibům o vysokém zhodnocení přijdou,“ doplnila Kadlecová.

Minimalizace rizika je nutností

Pokud někdo před tradičními bankovními produkty s nízkým či nulovým výnosem dá přednost na první pohled lákavější investici do podílových fondů, měl by vědět, že se v naprosté většině případů jedná o investici s dlouhodobým výhledem v horizontu i pěti a více let.

Krátkodobé investice se slibem vysokého zhodnocení jsou spíše spekulací, která může, ale také nemusí vyjít. Záruka, která by dokázala zamezit ztrátě, zde není. Důležité je proto zvolit takový produkt, který rizika alespoň minimalizuje.

„Toho lze docílit diverzifikací, kdy investor veškeré peníze nevloží takzvaně na jednu kartu, ale využije možnosti prostředky rozdělit do různých spořicích a investičních nástrojů,“upozornila Kadlecová. „Zároveň by každý z nás měl myslet i na provozní rezervu, kterou si musí nechat na snadno dostupných, tedy likvidních, nástrojích pro nenadálé životní situace,“ dodala.

Související články

Výběr článků

Načítám