Finanční poradna: Firma se dostala do problémů, na co mají její zaměstnanci právo?

Pokud dostane zaměstnanec výpověď kvůli tomu, že se například stal nadbytečným či se firma ruší (důvody řeší § 52 písm. a) až d) zákoníku práce), má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného.

Výše odstupného se určuje podle délky trvání pracovního poměru (§ 67 zákoníku práce). Jednonásobek průměrného výdělku dostane zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval méně než jeden rok. Pro nárok na dvojnásobek průměrného platu musí zaměstnanec splnit podmínku délky zaměstnání alespoň jeden až méně než dva roky. Teprve až v případě pracovního poměru o délce dva roky a více náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.

Pokud k ukončení pracovního poměru dojde ze zdravotních důvodů zaměstnance (§ 52 písm. d) zákoníku práce), má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku jeho průměrného výdělku, a to bez ohledu na délku jeho pracovního poměru.

Zaměstnavatel vám může sám nařídit čerpání dovolené. Písemně oznámit vám určenou dobu čerpání dovolené ale musí minimálně 14 dní předem. Zákoník práce dále uvádí, že dobu čerpání dovolené vám zaměstnavatel nesmí určit například na dny, kdy jste v pracovní neschopnosti či na rodičovské dovolené.

Při rozvrhování dovolené by měl zaměstnavatel mimo své provozní důvody zohlednit i vaše oprávněné zájmy. Ze zákona máte nárok na čerpání dovolené tak, aby alespoň jedna její část byla čerpána dohromady v délce nejméně dvou týdnů.

Pokud vám bude nařízena karanténa, máte v době prvních 14 kalendářních dní nárok na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele ve výši 60 procent průměrného výdělku.

Způsob ukončení pracovního poměru dohodou patří mezi nejjednodušší způsoby skončení pracovního poměru. Na rozdíl od výpovědi se můžete na termínu odchodu dohodnout a nemusíte čekat celé dva měsíce, než váš pracovní poměr skončí.

„Je-li pracovní poměr ukončen z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele či z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, doporučujeme trvat na uvedení tohoto důvodu do dohody za účelem získání plné podpory v nezaměstnanosti,” uvedl Tomáš Smolík z D.A.S. pojišťovny právní ochrany.

Pokud v dohodě nebude uveden vážný důvod, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti ve „snížené sazbě“, tedy ve výši 45 procent původního výdělku.

Pokud je zaměstnanec v tzv. ochranné době, nesmí mu zaměstnavatel dát výpověď (§ 53 odst. 1 zákoníku práce). Jedná se například o případy dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství či pokud zaměstnanec poskytuje dlouhodobou péči.

Zaměstnavateli nesouhlas s výpovědí, pokud možno, doručte osobně. Můžete se obrátit i na soud, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl váš pracovní poměr skončit.

V případě, že soud uzná, že došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru, pracovní poměr bude nadále trvat a tím pádem vám bude náležet náhrada mzdy za několik měsíců či let. Pokud ale zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr neplatně a vy mu neoznámíte, že trváte na tom, aby vás nadále zaměstnával, platí, že váš pracovní poměr skončil dohodou.

Může se také stát, že zaměstnavatel nemá dost peněz na to, aby svým zaměstnancům vyplatil mzdy. „Stát je schopný do určité míry finančně kompenzovat nesplacené nároky zaměstnance v případě, že má se zaměstnavatelem uzavřenou platnou pracovní smlouvu či dohodu. Pro účely uplatnění nároku na vyplacení dlužné mzdy vůči státu pak postačuje, že je na zaměstnavatele podán insolvenční návrh,” doplnil Smolík.

O tom, že je zaměstnavatel v platební neschopnosti, se dozvíte na internetových stránkách Úřadu práce, kde je i volně dostupný formulář žádosti, ke které je poté třeba připojit další dokumenty (například pracovní smlouvu, výkaz práce apod.). Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci ale nesmí překročit za jeden měsíc 1,5násobek tzv. rozhodné částky.

Výše uvedeným způsobem může zaměstnanec uplatnit mzdové nároky nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce. Ostatní nároky vůči zaměstnavateli pak může přihlásit do probíhajícího insolvenčního řízení přihláškou.