Finanční poradna: Co vše vyřídit v případě úmrtí blízké osoby

V prvé řadě je nutné si nechat od lékaře vystavit ohledací list. V případě, že váš blízký zemřel v nemocnici či v jiném zdravotnickém nebo sociálním zařízení, prohlédne ho lékař a ohledací list poté vystaví. Pokud ale k úmrtí došlo doma, je potřeba zavolat záchrannou službu či praktického lékaře, který po svém příjezdu konstatuje smrt a ohledací list vystaví.

Dále musíte kontaktovat pohřební službu. Ta po vás bude požadovat občanský průkaz a rodný a případně i oddací list zesnulého. Také za vás může vyřídit potřebné záležitosti na matrice, kde následně vystaví úmrtní list vašeho blízkého.

Matrika bude kontaktovat soud, který pověří notáře vedením dědického řízení. Notář bude kontaktovat osobu znalou majetkových a rodinných poměrů zesnulého, většinou se jedná o člověka, který zařizoval pohřeb. V předběžném šetření se notář bude snažit zjistit okruh dědiců a rozsah děděného majetku.

„Na základě žádosti od notáře zašle banka potvrzení o zůstatcích na účtech a o výši dlužných částek ke dni úmrtí zemřelého přímo do rukou notáře, a to nejpozději do 30 dnů od obdržení jeho žádosti. Sdělení zašle banka pouze notáři, jelikož není oprávněna sdělit výše zůstatků sjednaných produktů zemřelého soukromým osobám,“ uvedla Zuzana Filipová z Moneta Money Bank.

Notář také může určit správce pozůstalosti, což je nutné právě v případě jednání s bankou.

Matriční úřad také informuje Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu zesnulého. V případě, že zemřelý pobíral důchod, bude jeho výplata zastavena.

Úmrtím klienta banky nedochází automaticky ke zrušení jeho osobního účtu. V případě, že u tohoto účtu jsou zřízeny například trvalé příkazy, inkasa apod. a majitel nemá nastaveno jejich zrušení v případě své smrti, platby dále odcházejí.

O úmrtí klienta se banka dozví buď od pozůstalých, kteří tuto skutečnost prokáží úmrtním listem, nebo od notáře. Ani tehdy nedojde ke zrušení účtu, ale k jeho zmrazení. Existuje poté několik scénářů, jak je dále možné s účtem naložit.

Jednak je možné mít dispoziční práva k účtu jiné osoby i po jeho smrti. Ovšem tento člověk nemusí nutně být dědicem daného účtu. Nesmí proto neoprávněně vybírat peníze z účtu či je převádět na vlastní účet. „Disponent může disponovat s peněžními prostředky na účtu. Může tak například nadále posílat odchozí platby či zrušit nastavené trvalé platby. Nemůže však zrušit či měnit nastavené služby k účtu. Za uskutečněné transakce navíc disponent odpovídá dědici, který účet zdědí. Dědic pak můžete zažádat o vrácení plateb za nevyužité služby po smrti,“ doplnila Filipová.

Pokud ale majitel účtu před svou smrtí nikomu dispoziční práva nezřídil, přístup k financím dědic či dědici získají až po ukončení dědického řízení. Poté je možné s účtem nakládat dle libosti.

Jestliže měl váš zesnulý příbuzný uzavřeno životní pojištění a vy netušíte, u které pojišťovny, můžete se obrátit na Českou asociaci pojišťoven, která tuto informaci zjistí.

Ovšem může nastat i situace, kdy pozůstalí vůbec netuší, že zesnulý měl pojistku sjednanou. Pochopitelně to nezjistí ani pojišťovna. Nicméně po určité době, kdy jí nebudou přicházet platby pojistného, bude posílat upomínky a díky tomu se můžete o pojistce dozvědět.

Pojistné smlouvy životního pojištění předmětem dědění nejsou. Pojištěný má však možnost ve smlouvě uvést, komu po jeho smrti připadne výplata a plnění z ní. Lze uvést buď přímo jméno s identifikací, nebo vztah, jaký k jeho osobě člověk má, například manželka či bratr.

„Vždy je třeba dbát na to, aby si klient pohlídal, že jím stanovené osoby oprávněné k převzetí plnění v případě jeho smrti skutečně odpovídají jeho aktuální vůli, která se může během trvání pojištění měnit – například se rozejde s partnerem či partnerkou, oprávněná osoba zemře apod. Pokud klient nikoho neurčí, jsou osoby oprávněné převzít za zemřelého pojistné plnění ze smlouvy určeny zákonem,“ doplnila Eva Svobodová, tisková mluvčí UNIQA pojišťovny.