Článek
Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním.
Podobně i lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 tisíc korun měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech, jejichž příjmy nepřesahují 15 tisíc korun měsíčně.
„Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání,“ uvedla Lenka Korečková z ČS.
Naopak velikost města či vesnice, ve které lidé bydlí, míru finanční gramotnosti prakticky neovlivňuje.
Průzkum potvrdil, že finanční gramotnost roste s věkem, a zároveň ukázal, že mladí umějí lépe hospodařit s penězi a také se více orientují v bankovních pojmech než v roce 2013.
„Zodpovědnému hospodaření se děti musí naučit a z našeho průzkumu vyplývá, že se to učí rychle. Hlavním zdrojem informací z oblasti financí jsou pro mladé stále rodiče, ale na důležitosti výrazně nabývá škola a významnou roli začíná hrát i Facebook,“ doplnila Korečková.
Znají cenu mobilu, ale ne chleba
Znalost cen jednotlivých produktů je na relativně vysoké úrovni, ale liší se podle oblasti zájmu.
„Děti znají cenu nejnovějšího mobilního telefonu iPhone, ale netuší, kolik stojí chleba,“ zdůraznila Korečková.
Podobný problém existuje i u znalosti finančních pojmů. Mladí, stejně jako dospělí, mají dlouhodobě potíže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Zhruba polovina lidí neumí vysvětlit ani pojmy jako hypotéka, kontokorent či jaké důsledky má inflace na výdaje nebo krach banky na vklady.
