Článek
„Topíme, čím se dá, hlavně zbytky a lištami z podlah. Naštěstí máme zdroj z nedaleké výroby,“ říká hlava rodiny, pětačtyřicetiletý Radek. Má to štěstí, že v rodinném domě mají ještě krbovou vložku s teplovzdušnými rozvody do pokojů.
Radek připouští, že lišty jsou lakované, a tak do ovzduší jde, co nemá. Případného udání na odbor životního prostředí se ale neobává. Podle něho zbytky z podlah teď topí i jeho sousedé.
„Co mám dělat? Dům je na hypotéku a to, co se děje s energiemi, je rána do vazu. Musím vyjít s penězi a doma mrznout nebudeme. Plánovali jsme ještě před zdražením instalaci tepelného čerpadla, jenže nevím, jak to teď dopadne,“ líčí Radek. Firma mu dala rozpočet na zhruba 350 tisíc korun.
Čím si přitopit na chalupě? Možností je spousta
Když se ale řemeslníků zeptal, zda bude čerpadlo dům dostatečně vyhřívat i při velkých mrazech, odvětili mu, že to se uvidí až po zabudování. „A pak prý případně budou muset vyměnit i radiátory. A to už se s cenou šplháme k půl milionu a to ještě není jisté, když tak šíleně zdražují materiály,“ dodal.
Radek před čtrnácti dny alespoň rychle svépomocí zateplil garáž. „Až ale přijdou mrazy i přes den, tak stejně budu muset kotel zapnout, aby nepopraskala voda,“ uzavírá.
Štiplavý kouř je zpět
I jiné rodiny uvažují podobně jako Radkova. „Před lety se tady tomu říkalo „Dýmákov“. S topnou sezonou před zimou se to tady vždycky zahalilo do kouře, jak všichni topili uhlím, koksem a čert ví čím ještě. Před čtyřmi pěti lety tenhle smrad zmizel,“ vzpomíná jeden z domkařů v malebném údolí u řeky Berounky nedaleko Prahy.
Moderní termofory naplněné teplou vodou zahřejí během chladných večerů
Lidé ve starších rodinných domech totiž tehdy přešli na plynové či elektrické kotle, řada z nich má tepelná čerpadla a někteří si pomáhají i solárními systémy. „Jenomže před čtrnácti dny jsme se vrátili do starých časů a navečer se zase halíme do štiplavého kouře. Někdo starý kotel znovu zprovoznil a topí asi ne zrovna kvalitním uhlím. Nezlobím se, je jasné, proč se to děje,“ dodává domkař.
Převážně elektřinou vytápí svůj menší řadový domek i tříčlenná rodina ze Žamberka. „Říkali jsme si, že ten starý kotel odpojíme a vyhodíme. Ještě že jsme to neudělali. Teď v něm topíme, čím to jde. PET lahve tam nedávám, ale všechno, co je dřevěné, ano, a zda je na tom trochu laku, to fakt neřešíme,“ říká třiapadesátiletý Mirek.
Jaderná energie a zemní plyn by se mohly stát součástí Zelené dohody
„Topím hlavně v krbových kamnech, i když mám velký zásobník na teplou vodu, vytápěný elektřinou na noční proud. Domluvil jsem se s hajným a během čtrnácti dnů jsem si nařezal a navozil deset kubíků dřeva. Sice se teď začalo tvrdit, že topení dřevem je také nezdravé, ale co mám dělat?“ dodává zdatný sedmdesátník z Vraného nad Vltavou.