Ekonom: Změny důchodů jsou opravdu nutné

Které ohlášené změny v penzích jsou z vašeho pohledu zásadní?

Jestli můžu začít pozitivní notou, tak si myslím, že je to jedna z prvních vlád za delší dobu, která reflektuje negativní výhled, jejž máme z hlediska demografického vývoje před sebou. Tento výhled se nám přiblížil inflační krizí, která výrazným způsobem navýšila výdaje důchodového systému, a ukázalo se, že systém na to vůbec není připraven. Takže považuji za dobré, že vláda tyto problémy nějak reflektuje a nabízí řešení. Možná nejsou dokonalá, ale aspoň nějaká jsou. Zatímco předchozí vláda prostě schválila strop na důchodový věk v roce 2030 a víc se tím nehodlala zabývat.

Z toho vyplývají pro mě zásadní věci, s nimiž se ztotožňuji. Třeba dlouhodobý plán na zvyšování důchodového věku, který bude nějakým způsobem navázán na očekávaný věk dožití, což si myslím, že je rozumná cesta. Zároveň jsou tam změny v předčasných důchodech, které byly podle mého názoru v Česku nadužívané.

To nadužívání plyne z toho, že náhradový poměr u nízkopříjmových lidí je velmi vysoký. Takže krácení předčasných důchodů je poměrně nízké. Z tohoto titulu to bylo populární a inflace tu popularitu ještě výrazným způsobem navýšila kvůli specifickému způsobu valorizace. A vláda proti tomu zasáhla.

Vláda už schválila znevýhodnění předčasných důchodů i snížení valorizací. A co další dlouhodobá opatření?

Ta se nedají dělat v okamžiku, kdy takzvané Husákovy děti přijdou k důchodovému věku. Má být nastaveno postupné, velmi mírné snižování náhradového poměru u nově přiznaných důchodů, ve velmi malých schodech. Je důležité, že to je velmi postupné, celkem mírné, ale v sumě to může ušetřit poměrně dost peněz na konci, když se demografická situace bude definitivně zhoršovat. To jsou pro mě klíčová opatření.

A co změny na příjmové straně důchodového systému, která je primárně daná so­ciálním pojištěním a jeho sazbami?

Vláda svým způsobem reflektovala to, že zaměstnanci u nás odvádějí poměrně hodně na sociální pojištění ze svých mezd a osoby samostatně výdělečně činné odvádějí naopak velmi málo. Tam zvolila cestu ke zvyšování minimálního základu pro výpočet odvodu u OSVČ postupnými kroky až na 40 procent průměrné mzdy, což reálně bude znamenat zvýšení toho odvodu asi o 60 procent během tří let. S tímto opatřením částečně souzním a částečně nesouzním v tom smyslu, že i vysokopříjmoví OSVČ odvádějí velmi málo. Těch se toto opatření vlastně netýká. Jsou to všichni přibližně s hrubými příjmy nad 700 tisíc korun ročně. Záleží na tom, jaký používají výdajový paušál.

Tam si myslím, že vláda mohla být razantnější v tom smyslu, že mohla více zatížit vyššími odvody i ty vysokopříjmové OSVČ, protože systém se může dostat do problémů už jenom proto, že budou přecházet na švarcsystém lidé v profesích s vysokými mzdami. Tedy uvidíme, jaký to bude mít dlouhodobý efekt.

Nicméně je to určitě lepší než nic, protože zároveň OSVČ se na těch minimálních odvodech výrazným způsobem zvýší budoucí penze. Ty se v současné chvíli pohybují s tím osobním vyměřovacím základem hluboko pod první redukční hranicí. Takže když se jim to zvýší o 60 procent, tak se pořád dostanou pod tuto hranici. Tedy de facto to, co odvedou, se plně projeví ve vyšší penzi v budoucnu.

Jak významná je úprava odvodů lidí pracujících na dohodu a evidence práce na dohodu?

Tam je velká neznámá v tom smyslu, že v současné chvíli nevíme, kolik těch dohodářů je. A kteří to jsou, co to řetězí prostřednictvím desetitisícových dohod. To znamená, že mají pět zaměstnavatelů, ať už formálně, nebo fakticky během měsíce, a u každého mají něco do 10 tisíc korun.

My v současném systému neumíme říct, kolik jich je, protože žádná registrace dohod neexistuje. Víme anekdoticky, že k tomu řetězení dochází, ale nevíme, jak to je objemově významné. Navržená opatření se snaží řetězení předcházet. Jaký to bude mít fiskální efekt, podle mě nelze v současné chvíli se­riózně říct.

Co se týká fiktivního vyměřovacího základu, chápu to dobře, že by to mělo v nějakém čase nahradit výchovné?

Já to tak chápu, ale upřímně řečeno, technické detaily zatím podle mě nejsou dořešené, a ani nevíme, v jakém horizontu by to tak mělo být. Já bych určitě hlasoval pro to, aby to nahradilo výchovné, ale také, aby to mělo nějaké jasné hranice. Aby fiktivní vyměřovací základ byl počítán jenom například v prvních třech letech věku dítěte, aby to nebylo příliš dlouhé. A také aby matky nebo obecně rodiče, kteří se vracejí dříve do práce, na tom nebyli biti. Tedy by to mělo být vymyšlené tak, aby se vyplácelo jít dříve na pracovní trh.

Troufl byste si říct, jaký potenciál má společný základ manželů pro výpočet penze?

To je dobrá otázka. V současné chvíli se více než polovina dětí rodí nesezdaným párům a počet samoživitelek stále roste. Takže na to asi nedokážu dobře odpovědět. Kdybych si měl tipnout, tak si myslím, že ta popularita nebude moc vysoká.

Se stanovením důchodového věku se počítá už od příštího roku?

Pokud vím, tak stávající legislativa se nemá měnit v tom smyslu, jak je nastaveno prodlužování důchodového věku v současnosti, které není navázáno na věk dožití. To se má nechat doběhnout do roku 2030, respektive u žen ještě později, a až poté na to začne navazovat určování důchodového věku podle nového vzorečku.

Vláda chce nechat chodit dřív do penze některé náročné profese. Už se ví, které to budou?

Diskuse o tom bude určitě probíhat ještě několik měsíců. Je do ní zapojené i ministerstvo zdravotnictví. Předpokládám, že bude velmi obtížná. Za mě se udělal velmi nešťastný krok tím, že se do těch náročných profesí rovnou zařadili záchranáři a hasiči, aniž by se kolem toho vedla nějaká odborná diskuse. Z tohoto titulu bohužel ten výkop už byl špatný od začátku a mám trošku obavu, aby se nám to nezvrhlo, protože teď není jasné, kde až to může skončit. Je potřeba, aby se vytvořila nějaká transparentní pravidla na určování náročné profese, aby to nebylo čistě jenom na základě lobbistického tlaku ve Sněmovně.

Ještě ve dvou letech před covidem byl důchodový systém v přebytku. Je tedy opravdu demografický vývoj tak ne­příznivý? Nebylo by místo prodlužování důchodového věku a krácení důchodů lepší zaměřit se na prorodinnou politiku, případně na nějakou řízenou imigraci?

Je nutné zdůraznit, že hlavní demografický propad začne někdy po roce 2030, respektive 2035. Takže tam ještě nejsme. V současné chvíli jsme ještě relativně v dobré demografické situaci, přestože odchází do penze více lidí, než přichází na trh práce. Ale pořád to nejsou velmi silné populační ročníky 70. let.

Ten problém, který v současné chvíli máme, je čistě daný inflací a těmi valorizacemi, které se k inflaci vázaly. S tím se nějakým způsobem vláda vypořádala v už schválených opatřeních. To se týká omezení červnové mimořádné valorizace, omezení valorizace předčasných penzí a podobně.

Demografie nás dožene zhruba za dvanáct patnáct let a pak tam bude přibližně dvacetileté období, které bude velmi nepříznivé. Z toho vyplývá, že i kdybychom se snažili po­rodnost zvýšit co nejvíce, co nejrychleji, tak nám to nevyřeší problém, který přijde za patnáct let.

A pak si myslím, že možnost zvyšování porodnosti je velmi omezená už proto, že v Česku je na evropské poměry relativně vysoká. Prostor k navyšování sice možná je, ale ne moc velký. Nyní navíc vstupujeme do věku, kdy mají děti slabé populační ročníky 90. let. To znamená, že i případná vyšší porodnost nebude mít tak velký efekt, protože matek, které mohou mít děti, bude relativně malý počet. Takže podpora porodnosti nám teď problém nevyřeší.

A co kdyby se zvýšil příliv cizinců?

Je nutné si uvědomit, že v 70. letech se narodilo 180 až 190 tisíc dětí za rok. V 80. letech to bylo 130 tisíc, v 90. letech 90 tisíc, takže pokles činí přibližně 80, 90 tisíc lidí ročně. Ti budou chybět na trhu práce.

Migrace snesitelná, respektive vysoká, ale zároveň taková, aby to společnost akceptovala, je přibližně kolem 30, 40 tisíc lidí ročně. Zároveň za poslední rok, kdy migrace skutečně byla zásadní, vidíme, s jakými problémy jsme se potýkali. A představme si, že bychom takovou vysokou migraci museli mít po mnoho let. Také bychom museli počítat s tím, že migranti tady mohou zůstat do důchodu, takže pak budeme muset platit důchody i jim. To je v pořádku, ale z hlediska toho systému to má samozřejmě vliv.

Politici i ekonomové lidem říkají, že je zapotřebí, aby si na stáří více sami spořili. Pomůže tomu změna výše státních příspěvků v důchodovém spoření? A funguje podle vás třetí pilíř dobře?

Obecně máme v třetím pilíři naspořených asi 600 miliard a bude se to pravděpodobně zvyšovat. Ovšem neplní to ten účel, že by to měl být doplněk státních penzí.

Myslím si, že by se mělo změnit portfolio investic, plus by se určitě měla změnit poplatková politika penzijních fondů. Nicméně jako klíčový cíl bychom si měli nastavit, že to má skutečně fungovat jako doplněk státních penzí. V tom smyslu, že jak penze pravděpodobně budou klesat vůči průměrné mzdě – to znamená, že se změní náhradový poměr –, tak by se to mělo nějakým způsobem doplňovat právě penzí z toho penzijního připojištění, respektive třetího pilíře.

A tam se musí udělat řada úprav, které zatím nejsou zcela dojednané, nebo nejsou aspoň známé. Včetně toho, že by se měli silně motivovat lidé k tomu, aby si to vybírali nikoliv jako jednorázovou výplatu, ale právě jako postupnou výplatu, která bude doplňovat státní penzi.

Je důležité, aby s touto vizí lidé do toho vstupovali, nikoliv s vizí toho, že si z toho vyberou jednorázově státní příspěvek, který stát dává, spolu s těmi svými penězi a jednorázově to třeba mohou utratit. To není správné a neplní to ani účel, proč stát do toho přispívá. Stát by měl dávat peníze z toho titulu, aby to potom fungovalo jako dostatečně efektivní doplněk prvního pilíře.

Nicméně k tomuto vláda nenašla odvahu.

Jestli to dobře chápu, tak je to stále v jednání mezi ministerstvem práce a ministerstvem financí.

Lidé, kteří odcházeli do důchodu, ať řádného, nebo předčasného, v posledních letech, do něj šli za mnohem výhodnějších zákonných podmínek než ti, kteří do penze půjdou nyní. Bude to docela ostrý předěl. Neměly být změny pozvolné?

To je problém. Nicméně snižování náhradového poměru by mělo být až od roku 2026, kdy už podle mě by nová generace důchodců na tom měla být zase lépe. Podle vyšších redukčních hranic, které jsou navázané na průměrnou mzdu a jejich vyšší mzdu. To zaprvé.

Zadruhé, rozhodně nahlas říkám, že u nových důchodců z tohoto a příštího roku, kteří zažádají o normální důchod ve standardním důchodovém věku, by valorizace měly být nastaveny jinak než valorizace důchodců z minulého roku a starších. Myslím si, že prostor na to stále je. Je to otázka politické vůle, možná administrativní složitosti.

V minulosti tady byl precedens, kdy probíhaly valorizace důchodů různým tempem pro různé skupiny důchodců. V rámci zachování nějaké férovosti systému by se k tomu mělo přikročit. Tento můj názor se ale zatím ve vládních návrzích nereflektuje.

Jak by se to mělo provést?

Konkrétní představa, jediná, kterou mám, je, že by se na tyto nové důchodce neaplikovala snížená valorizace, jak je to nyní v zákoně, ale bude se na ně aplikovat normální valorizace, která by byla, kdyby se valorizace nesnížila. Jinými slovy by se na ně nevztahovalo omezení letošní valorizace.

Co říkáte navrženým úpravám daní? Souhlasíte s nimi?

Zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance je nakonec ve výši 0,6 procenta hrubé mzdy, ne 1,1 procenta, což je dobře. Na druhou stranu i tak to zvýší odvodové zatížení zaměstnanců oproti OSVČ. Specificky proti těm vysokopříjmovým OSVČ, na které nedopadne to zvýšení minim a jenom málo na ně dopadne zvýšení koeficientu pro výpočet základu sociálního pojištění z 50 na 55 procent.

Zaměstnancům se zvyšuje daňová progrese a snižuje se hranice pro solidární daň, nebo tu vyšší sazbu 23 procent na trojnásobek průměrné mzdy plus se tedy na všechny aplikuje to nemocenské pojištění, ale na OSVČ ne. OSVČ navíc mají tak nízké základy pro daň, že se jich snížení hranice pro tu vyšší sazbu daně z příjmu fyzických osob nedotkne. Na výdajové paušály, které jsou nastavené opravdu vysoko pro kancelářské profese, vláda odvahu sahat neměla.

Tam vidím problém, že je stále velmi vysoká motivace pro vysokopříjmové zaměstnance přejít do švarcsystému, zvlášť když se zvýšil limit pro platby DPH z jednoho milionu na dva. To vše má logicky dopad i na příjmy důchodového systému, protože zaměstnanci do něj toho odvádějí výrazně víc.

Vidím to jako jeden ze skrytých problémů, které tam jsou a které se v důsledku týkají veřejných financí. Jinak obecně si myslím, že je správný krok, že vláda přistoupila ke zvýšení majetkových daní, protože se částečně zvyšuje výběr daně mimo pracovní výdělky.