Článek
Výpověď z nájmu musí ze zákona být vždy dána písemně, musí obsahovat řádné odůvodnění a také poučení nájemci o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem.
„Možné důvody výpovědi jsou zákonem záměrně formulovány relativně neurčitě, takže každý případ výpovědi je zapotřebí hodnotit vždy individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem,“ upozornil Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.
„Platí však, že je vždy zapotřebí ve výpovědi důvody dostatečně určitě popsat. Nájemci musí být z obsahu výpovědi známo, co konkrétně je podle pronajímatele důvodem k výpovědi. A uvedené důvody musí být přezkoumatelné,“ dodal.
Hrubé porušení povinností či spáchání trestného činu
Prvním zákonným důvodem k výpovědi je hrubé porušení povinností nájemce vyplývající z nájmu. „To může být například nesplnění povinnosti oznámit pronajímateli změnu počtu osob užívajících byt nebo trvalé porušování povinnosti umožnit pronajímateli kontrolu stavu pronajatého bytu,“ uvedl Zelený.
Dalším závažným důvodem k výpovědi z nájmu bytu je odsouzení nájemce za spáchání trestného činu proti pronajímateli, členu domácnosti pronajímatele nebo osobě, která bydlí v domě, ve kterém je pronajatý byt, případně proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází.
Pronajímatel je také oprávněn dát nájemci výpověď z nájmu bytu v případě, že dalšímu užívání brání potřeba naložit s bytovým domem nebo bytem ve veřejném zájmu tak, že jej nebude možné vůbec užívat.
„Pod tímto bodem se mohou ukrývat případy, kdy příslušný stavební úřad trvale zakáže další užívání domu nebo bytu k bydlení z důvodu havarijního stavu nebo ohledně domu bude vydáno rozhodnutí o odstranění stavby,“ upřesnil Zelený.
Pronajímatel potřebuje byt pro sebe
Zvláštní kategorii důvodů výpovědi tvoří případy, kdy pronajímatel potřebuje, aby nájemce byt uvolnit pro něj či někoho z jeho příbuzných.
„Pronajímatel může dát nájemci výpověď tehdy, pokud se rozvádí nebo se již rozvedl a on sám nebo jeho manželka hodlá z tohoto důvodu opustit rodinnou domácnost. Přitom je zapotřebí, aby návrh na rozvod manželství byl alespoň podán u soudu,“ vysvětlil Zelený.
„Pronajímatel dále může dát nájemci výpověď tehdy, pokud potřebuje byt pro svého příbuzného nebo příbuzného svého manžela v přímé linii nebo vedlejší linii v druhém stupni,” doplnil.
Podle Zeleného však v případě, že pronajímatel do jednoho měsíce od vyklizení bytu nájemcem nevyužije byt pro své potřeby či potřeby manžela nebo příbuzného, je povinen byt znovu pronajmout původnímu nájemci nebo mu nahradit škodu.
Pronajímatel může dát nájemci výpověď i z dalších obdobně závažných důvodů. Zákon přesně nestanoví, jaké jiné závažné důvody mohou být důvodem výpovědi. Každý jednotlivý případ výpovědi proto bude zapotřebí opět posuzovat podle konkrétních okolností.
Zákon stanoví tříměsíční výpovědní dobu
Nebyla-li mezi pronajímatelem a nájemcem sjednána delší výpovědní doba, Výpovědní doba činí tři měsíce, pokud se pronajímatel s nájemcem nedomluvili na delší, a běží od doručení výpovědi z nájmu bytu.
Kratší než zákonem stanovenou tříměsíční výpovědní dobu nelze ve vztahu k nájemci sjednat.
Ovšem ve výjimečných případech zvlášť závažného porušení povinností nájemcem mu může pronajímatel dát výpověď i bez výpovědní doby. To platí zejména v situacích, kdy nájemce nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
Před podáním takové výpovědi je však pronajímatel povinen předem vyzvat nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, případně odstranil protiprávní stav.
