Důchodci dostanou naposledy státní příspěvky na penzijní spoření, ostatním se upraví

Všem, kdo mají penzijní spoření a starobní důchod jim nebyl dosud přiznán, se od července mění nastavení státní podpory.

Nově ji nedostanou ani lidé, kteří si budou měsíčně spořit méně než pětistovku. Naopak těm, kteří si do penzijního fondu budou posílat minimálně 1700 korun, stát přispěje každý měsíc 340 korunami.

To, že lidem s přiznaným starobním důchodem už nebudou od července vypláceny státní příspěvky, vláda obhajuje tím, že jejich účelem je motivovat lidi k tvorbě úspor na důchodový věk, což s přiznáním důchodu přestává dávat smysl.

Některým důchodcům se může penzijní spoření nadále vyplácet, řadě z nich však podle expertů nezbývá nic jiného než hledat pro konzervativní zhodnocení svých úspor jiný produkt, například dobře úročený spořicí účet.

„S vládními novinkami, jako je konec státních příspěvků starobním důchodcům, registrujeme za první letošní čtvrtletí více než sto tisíc ukončení smluv starého penzijka,“ upozornil prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

Dodal, že část lidí přešla do takzvaných účastnických fondů, které slibují vyšší zhodnocení.

„Všem penzistům, kteří ještě nemají splněnou minimální pětiletou spořicí lhůtu, doporučuji, ať ji dokončí, i kdyby si měli snížit příspěvek na minimum, tedy na 100 Kč,“ doplnil s tím, že tak při výběru nepřijdou o již získané státní příspěvky.

Podle ministerstva financí se odebrání státních příspěvků dotkne asi 750 tisíc ze 4,2 milionu klientů penzijních společností, podle nich je těchto seniorů ještě o něco víc.

„Radost jsme důchodcům neudělali, to souhlasím. Nicméně je to spoření na penzi, nikoliv spoření v penzi. Pokud ale ještě pracují, zvýšili by svoji úložku a poté uplatnili větší daňový odpočet, tak jim to vlastně vyjde skoro neutrálně. Nedostanou sice příspěvek, ale zaplatí méně na dani,“ řekl k tomu Novinkám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Celkový limit pro snížení základu daně je na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří 48 000 Kč ročně. Do loňska to bylo 24 000 Kč na penzijní fondy a 24 000 Kč na životní pojištění.

„Na maximální daňový odpočet by za rok 2024 vznikl nárok při pravidelném vkladu na smlouvu 5700 korun a více. Sníží-li si daňový poplatník základ daně o 48 tisíc, ušetří na dani z příjmu při 15procentním zdanění 7200 korun, při 23procentním zdanění (to se týká vyšších příjmů – pozn. red.) dokonce 11 040 Kč,“ uvedla už dříve pro Novinky daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

„Nově si penzisté mohou daňově vklady uplatňovat již od první koruny – dříve to bylo až od tisícovky výš. Všichni pracující důchodci nebo třeba ti, kteří pronajímají nemovitost, to určitě ocení,“ doplnil Poklop.

Pracujícím důchodcům může nahrávat i příspěvek zaměstnavatele, v případě některých starších smluv i garantovaná úroková sazba.

Všechny příspěvky, které od státu už obdrželi, důchodcům na účtech penzijního spoření zůstávají. Pro jejich vyplacení je zapotřebí dodržet podmínku trvání smlouvy alespoň pěti let a výběru až po šedesátém roce věku. Od letoška se potřebná minimální délka trvání nově uzavřené smlouvy prodloužila na 10 let.

Podle předsedkyně Rady seniorů Lenky Desatové by bylo logické, kdyby důchodci měli možnost systém opustit, aniž by přišli o dosud přidělenou státní podporu.

„Jsou v podstatě v pasti, protože úročení penzijního spoření v důchodovém věku bývá nízké, většinou jde o konzervativní strategie a pouze příspěvky státu z něj dělaly atraktivnější produkt. V případě, že smlouvu ukončí předčasně, o dosud získané prostředky přijdou, pokud budou spořit dále, budou v podstatě tratit,“ podotkla.

Národní rozpočtová rada loni upozornila, že výnosy českých penzijních fondů jsou v rámci zemí OECD jedny z nejnižších, zatímco poplatky za správu peněz spořených na stáří naopak patří mezi nejvyšší.

Pokud důchodci nechtějí o dosud přidělenou státní podporu přijít, měli by podle Desatové snížit měsíční úložky na minimum a nechat smlouvu doběhnout.

„Peníze takto ušetřené – rozdíl mezi novu a starou částkou určenou na spoření – dát třeba na spořicí účet, kde jsou stále ještě slušné úroky. Pokud se senior rozhodne produkt zrušit s tím, že se mu nevyplatí kvůli pár státním příspěvkům čekat ještě tři nebo čtyři roky, doporučujeme získané finance dát na spořicí účet či termínovaný vklad,“ radí.

Dodala, že možností jsou i investice. „Ale pokud to člověk nedělal dosud, má z toho většinou obavy,“ podotkla.

Lidé, kteří by chtěli penzijní spoření ukončit předčasně, tedy do pěti let od vzniku smlouvy, by museli vracet případné daňové úlevy. Šéf asociace penzijních společností Aleš Poklop upozornil, že při ukončení smluv do dvou let od jejich podpisu pak účastník nedostane vůbec nic, tedy ani své vlastní peníze, které si do penzijního spoření už poslal.

Seniorům, kteří již nemají nárok na státní příspěvek, experti předčasně vypovídat smlouvu doplňkového penzijního spoření či penzijního připojištění nedoporučují.

Pokud na výběr i se státními příspěvky už nárok mají, důchodci by podle investičního analytika finanční skupiny Partners Marcela Vanducha měli s penězi z důchodového spoření nakládat v souladu s možnými budoucími potřebami jednotlivých střadatelů.

„Pro využití v nejbližších třech letech je vhodnější ukládat prostředky na spořicí nebo termínovaný účet. Pro prostředky s možným využitím za tři roky až pět let je vhodné řešit nějakým dluhopisovým fondem investujícím primárně do dluhopisů s investičním ratingem,“ uvedl Vanduch.

„Pro prostředky, které by mohly být využívané za pět let a déle, již může být vhodnější využívat mimo dluhopisové fondy i fondy nemovitostní a akciové, z akciových fondů možná více fondy globálně zaměřené na akcie větších společností. Samozřejmě vždy by mimo možné investiční horizonty mělo být přihlíženo i k individuální akceptaci rizika konkrétního investora,“ dodal.

Od července se nastavení výše státních příspěvků výrazně změní. Těm, kdo nemají přiznaný starobní důchod a chtějí státní příspěvek od státu, musí si nově v penzijním fondu spořit aspoň 500 korun měsíčně. Dosud stačilo 300 korun.

V rozmezí 500 až 1700 Kč bude nově státní příspěvek vždy činit 20 procent. Dosud byl maximální příspěvek 230 korun při měsíční úložce aspoň 1000 korun, nově od července to to bude 340 Kč při posílané částce 1700 a více korun. Cílem má být zvýšit motivaci lidí k vyšším měsíčním vkladům.