Důchod má vylepšit investování, plánuje vláda

Většina expertů, které Právo oslovilo, věří, že novinka zájem lidí o investice může povzbudit.

„Zavedení dlouhodobého investičního produktu, který je určen pro investování za účelem úspor na stáří a zároveň je daňově odpočitatelný, nepochybně povede k posílení povědomí veřejnosti o nutnosti tvorby úspor a tomu, že nestačí spoléhat pouze na státní výplatu důchodů,“ řekl Právu obchodní ředitel finanční skupiny Partners Jan Brejl.

DIP podle něj poskytne zajímavé alternativy pro lidi, kterým nevyhovují předdefinované investiční strategie penzijních společností, a umožní jim využívat širší škálu investičních nástrojů.

„Jedná se tedy o zajímavé doplnění současného doplňkového penzijního spoření (DPS),“ dodal.

Pokud změny schválené v červnu vládou projdou celým legislativním procesem, banky, kampeličky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti a samosprávné investiční fondy budou moci od ledna nabízet své služby investičního nebo spořicího typu jako dlouhodobý investiční produkt, který bude umožňovat přiznání daňové podpory.

Některé finanční společnosti již Právu potvrdily, že tuto možnost určitě využijí. „Dlouhodobý investiční produkt nabídne občanům nový moderní nástroj, jak s daňovým zvýhodněním od státu vložit své úspory do produktů s potenciálem vyššího zhodnocení v delším období,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

V rámci DIP bude podle něj možné investovat do akcií, dluhopisů, podílů v investičním fondu nebo zajišťovacích derivátů, sloužících ke krytí úrokového či měnového rizika.

DIP se připojí k nyní již státem podporovaným produktům na trhu, jako jsou účastnické a transformované penzijní fondy a životní pojištění se spořicí složkou, které jsou taktéž zaměřené na finanční zabezpečení ve stáří.

Díky investicím v rámci DIP, které mají lidem dávat vyšší výnos než stávající penzijní produkty, bude možné si od základu daně odečíst až 48 tisíc korun ročně. Bude to ovšem společný limit pro tento nový produkt, důchodové spoření v penzijních fondech a životní pojištění. Daňovou úlevu mezi ně půjde libovolně rozložit. Dnes platí limit 24 tisíc korun na penzijní fondy a 24 tisíc na životní pojištění.

Podmínkou získání daňové podpory bude spoření či investice po dobu alespoň 10 let (u stávajících smluv penzijního spoření a životního pojištění je to pouze 5 let) a čerpání úspor nejdříve po dosažení 60 let věku. Při nesplnění této podmínky by se daň musela zpětně doplatit. Zaměstnavatelé budou moci i na investice v DIP přispívat, dosavadní limit 50 tisíc korun ročně pro daňové osvobození zůstává.

S podporou ve formě státních příspěvků, které lidé dostávají u penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, návrh schválený vládou u investic nepočítá.

Nový produkt plánují zavést banky i investiční společnosti. „DIP je určitě na seznamu našich priorit. Pokud návrh projde, určitě jej budeme chtít našim klientům nabídnout od prvního ledna příštího roku,“ sdělila Právu například mluvčí Moneta Money Bank Zuzana Filipová.

To, že daňovou podporu získá nově nejen klient penzijních fondů, ale i ten, kdo chce investovat přímo do podílových fondů nebo akcií, většina finančních expertů vítá. „Nový produkt v rámci třetího pilíře rozšíří možnosti zajištění na stáří o investice. Tím přinese větší motivaci pro řadu lidí si začít na penzi spořit,“ věří výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani.

„Systém státem podporovaného důchodového spoření v dnešní podobě není funkční. Přes poměrně vysoké výdaje vynakládané na státní podporu nezajišťuje tento systém reálně svým účastníkům dostatečné zdroje pro klidné stáří. Příčiny jsou notoricky známé: nízká účast mladších ročníků, nízké úložky a nízké zhodnocení úspor zejména v transformovaných fondech, kam si spoří většina účastníků,“ řekl Václav Podzimek, zakladatel investičního fondu Alethes.

Jak dodal, nízké zhodnocení je především důsledkem nízkého zastoupení akcií, které jsou vhodným nástrojem pro dlouhodobé investování a transformované fondy do nich prakticky vůbec neinvestují.

„DIP je vítaným zpestřením v tom smyslu, že dává střadatelům mnohem větší svobodu při výběru investičních produktů. To samé platí také o novém alternativním účastnickém fondu. Větší svoboda však s sebou nese také větší zodpovědnost při výběru. A v tom spatřuji velké riziko. Většina z nás nemá dostatečné znalosti a zkušenosti, aby uměla posoudit rizikovost jednotlivých investičních produktů. Mnozí utrpí ztráty, a přestože si spořili, na stáří zabezpečeni nebudou,“ obává se Podzimek.

Jak DIP, tak i nově zaváděný alternativní účastnický fond jsou nicméně podle něj krokem správným směrem. „Díky těmto produktům se většina z nás skutečně bude více a lépe zabezpečovat na stáří. Lidé se díky tomu naučí lépe investovat a méně se spoléhat na stát. Případné potíže a přešlapy při rozjezdu systému za to stojí,“ zdůraznil.

Také Brejl z Partners míní, že díky DIP dojde k další popularizaci investování jako jedné z variant spoření. „Zejména tehdy, když DIP bude zahrnovat možnost investovat například do populárních ETF instrumentů (burzovně obchodované fondy) nebo do klasických investičních cenných papírů, jako jsou akcie nebo dluhopisy,“ uvedl.

Podle hlavního analytika Broker Consulting Martina Nováka by vláda neměla zapomenout na cílenou osvětu a komunikační kampaň, jinak plánované změny nemusí mít příliš velký efekt. „Češi už většinově vědí, že by se měli na penzi připravovat sami, protože státní důchod jim důstojné stáří nemusí zajistit. Nové možnosti mohou ale plnit důležitou roli v tom smyslu, že vláda jimi adresuje apel na všechny budoucí penzisty.“

Představa Čechů o tom, kolik by si měli celkově na důchod naspořit, je podle Nováka velmi podhodnocená. „Teprve měsíční částka kolem dvou tisíc může zajistit rentu s částkou 10 tisíc korun měsíčně na 15 až 20 let v závislosti na zhodnocení. Vedle toho ale musím počítat s tím, že nepojedu na hezčí dovolenou,“ dodal.

Experti se shodují, že čím více let zbývá do důchodu, tím více by mělo být investiční portfolio dynamické, tedy akciové. Nyní doporučují např. investice do doplňkového penzijního spoření v kombinaci s podílovými fondy. Těsně před penzí je však třeba být s investicemi opatrnější.

Cílem změn ve třetím pilíři je podle vlády zatraktivnění spoření na důchod. V koalici se kromě toho také rodí plány na vznik státního penzijního fondu, který je ostatně i součástí programového prohlášení vlády.

Vládní novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé budou moci investovat i do rizikovějších produktů, které ale také mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.