Druhý pilíř: lidé starší 35 let mají na rozhodnutí už jen tři měsíce

Pravidlo platí pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Lidé starší pětatřiceti let, kteří v letošním prvním pololetí nebyli plátci důchodového pojištění (nezaměstnaní, ti, co jsou na rodičovské dovolené nebo dlouhodobě v zahraničí), budou mít na rozhodnutí šest měsíců poté, co se plátci opět stanou.

Takzvané důchodové spoření umožňuje vyvést tři procenta sociálního pojistného z povinného státního pilíře na soukromý účet účastníka. Ovšem jen za předpokladu, že sám bude spořit každý měsíc dvě procenta ze své hrubé mzdy. Druhý pilíř byl spuštěn od začátku letošního ledna.

Přestože marketingové kampaně penzijních společností s podporou vlády gradují, zájem o důchodové spoření, tedy o druhý pilíř, je stále poměrně slabý. Penzijní fondy si naplánovaly, že do konce června do něj přivedou půl miliónu klientů. Zatím jich však z plánovaného počtu nemají ani desetinu.

Vládní reformě penzí tak hrozí, že skončí fiaskem. Podle pravidelného průzkumu AWD Penzijní barometr měla na začátku března zájem o spoření ve druhém pilíři zhruba čtyři procenta Čechů starších 18 let. Roli přitom hraje i skutečnost, že domácnosti mají kvůli rostoucí nezaměstnanosti a rok a půl trvajícímu poklesu reálných mezd k dispozici stále méně volných finančních prostředků.

Výsledky za celé první čtvrtletí zveřejní penzijní fondy až za několik dní. Podle odhadu Asociace penzijních fondů si do konce března sjednalo důchodové spoření 20 až 30 tisíc lidí. Většina z nich investovala do dynamických fondů, které slibují vyšší výnos při větším riziku prodělku. Naopak konzervativní fondy si volili spíše výjimečně.

Rozhodnutí člověka, že do druhého pilíře vstoupí, je dobrovolné. Současně je ale nevratné, ze systému již nebude moci vystoupit. Tedy pokud nebude zrušen, protože nejsilnější opoziční strana, ČSSD, opakovaně uvedla, že pokud po příštích volbách do Sněmovny sestaví vládu, druhý pilíř zruší. Lidé, kteří si v něm spoří, by však o své úspory nepřišli – nejspíš by se jim převedly na penzijní připojištění.

„Primární pro nás bude, aby odvody do druhého pilíře skončily, a ve spolupráci s penzijními fondy budeme hledat cestu, jak naspořené peníze převést do třetího pilíře. Krvácení průběžného pilíře musí skončit,“ řekl před týdnem v rozhovoru pro Právo předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Český důchodový systém se stále hlavní vahou opírá o státní průběžný systém, tedy o první pilíř, do něhož prostřednictvím odvodů na sociální pojištění přispívá ekonomicky aktivní generace a z něhož jsou zároveň vypláceny penze dnešním důchodcům.

Hlavní úlohou prvního pilíře je podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) solidárně zajistit přiměřenou výši důchodů také pro lidi s nižšími příjmy, aby se mohli ve stáří vyhnout chudobě. Druhý pilíř však tento státní pilíř oslabuje. Třetí pilíř je dobrovolný a má dvě částí – dosavadní penzijní připojištění a nově vzniklé doplňkové penzijní spoření. Do penzijního připojištění již nelze nově vstoupit.

Druhý pilíř může některé lidi oslovit tím, že se stanou o něco méně závislými na státních důchodech, jejichž poměr k průměrné mzdě se má podle současné vlády stále snižovat, a také zaručeným dědictvím veškerých naspořených prostředků ve druhém pilíři.

Proti výhodnosti druhého pilíře hovoří například nižší penze od státu a skutečnost, že se jeho účastník k naspořeným prostředkům postupně dostane až po odchodu do starobního důchodu. Kdybyste si je ukládali například na spořicí účet, měli byste je kdykoliv ihned k dispozici.

Hlavním problémem druhého pilíře je ale fakt, že naprosté většině lidí nedokáže nikdo jednoznačně říci, zda je pro něj výhodný, či nikoli. Vláda a penzijní fondy sice tvrdí, že obecně se může při splnění určitých podmínek vyplatit lidem s vyššími příjmy a mladším ročníkům, ale konkrétní hranice lze těžko objektivně stanovit.

Dokladem toho je i nedávný krok MPSV, které po roce předělalo důchodovou kalkulačku na svých stránkách tak, že důchodové spoření vychází výhodněji pro větší okruh lidí. Vycházelo přitom z různých prognóz na čtyřicet i více let dopředu. Většina analytiků není přitom dnes schopna odhadnout vývoj ekonomiky na jeden rok dopředu.

Kalkulačka předpokládá postupný, poměrně výrazný pokles důchodů vyplácených z průběžného systému, nikoli však na základě nějaké vládní koncepce či strategie, ale podle propočtů analytiků institutu CERGE.

Podle nedávných vyjádření vládních představitelů by druhý pilíř mohl být výhodný pro většinu obyvatel ČR. Většina seriózních analýz je ovšem v tomto směru méně optimistická.

Za posledních pět let se průměrné zhodnocení u šesti největších fondů v ČR pohybuje od 1,4 do 1,9 % ročně. Nové penzijní fondy sice mohou v rámci druhého pilíře investovat riskantněji, a teoreticky tak dosahovat lepších výsledků než dosud, na druhou stranu už nebudou muset klientům garantovat, že v nich neprodělají a úspory na stáří se jim neznehodnotí.

„Sice platí, že investice do akcií a do rizikovějších produktů přinesly v minulosti v dlouhodobém horizontu ten největší výnos, ale to ještě nezaručuje, že tomu tak bude i v budoucnu,“ varuje rektor Bankovního institutu vysoké školy Pavel Mertlík. Perspektivy pro akcie podle něj nejsou v horizontu deseti let „nijak zázračné“.

Oslnivou výkonnost neměly akciové trhy ani v uplynulých letech. Například na pražské burze klesla hodnota akcií za posledních pět let o 40 %, evropský index Eurostoxx ztratil téměř třetinu.

„Ve světové ekonomice se staly velké změny, došlo ke krizi. Předpokládám sice, že světová ekonomika, a tím i ceny akcií již porostou, ale výnosy budou ještě dlouho poměrně nízké, možná poloviční, než bylo obvyklé před rokem 2008,“ dodal Mertlík.

Nový důchodový pilíř není ušit přímo na míru nejen většině zaměstnanců, ale ani OSVČ. V Česku je bezmála jeden milión živnostníků. U této masy lidí jsou dlouhodobě mimořádně nízké výběry daně i pojistného na sociální zabezpečení.

Aby byl vstup do druhého pilíře pro OSVČ výhodný, musely by dosahovat daleko vyšších vyměřovacích základů, a tudíž odvádět státu i mnohem vyšší daň z příjmů.

Zatímco za zaměstnance bude odvádět pojistné na důchodové spoření (3 % důchodového pojistného a 2 % hrubé mzdy) každý měsíc jeho zaměstnavatel, OSVČ mohou zaplatit pojistné na důchodové spoření až za celý rok najednou po vyúčtování příjmů.

V poslední době se řeší doposud skrytý problém druhého pilíře: pokud kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti, pobytu v zahraničí či studiu nebudete splňovat délku pojištění, která se postupně prodlužuje až na 35 let, pak vám nevznikne nárok na důchod od státu. Na tento nárok je ale vázána možnost čerpat peníze ze druhého pilíře.

„Zde se rýsuje past pro řadu střadatelů. Z vývoje v zemích, které jsou ekonomicky rozvinutější než my, je zřejmé, že dlouhodobá nezaměstnanost, opakovaná nezaměstnanost a neplnohodnotné pracovní smlouvy se budou také u nás šířit a postihovat v rostoucí míře i příslušníky středních vrstev,“ upozorňuje sociolog Jan Keller.

Peníze naspořené v nových fondech nebude možné si vybrat po dosažení důchodového věku jednorázově. Účastník si bude moci zvolit jednak dvacetiletý výplatní plán, a když v jeho průběhu zemře, nevyčerpanou částku dostanou jeho dědici. Druhou možností je vyměření doživotní renty životní pojišťovnou. V takovém případě dědictví možné nebude.

Třetí možností je doživotní penze s pozůstalostní penzí na tři roky (pozůstalostní penze bude tři roky vyplácena osobě, kterou účastník uvede ve smlouvě).