Článek
Od příštího roku si budeme dovolenou vybírat v hodinách místo ve dnech, jak jsme nyní zvyklí. Bude se spojovat s týdenní pracovní dobou a odrazí se v ní i snížené úvazky. Změnu pocítí především ti, kteří pracují v různých dnech různě dlouhou dobu (tzv. krátký a dlouhý týden) nebo během roku změní délku úvazku.
Dosavadní systém není spravedlivý
Ze zákona má každý zaměstnanec nárok na minimálně čtyři týdny dovolené, přičemž v případě zaměstnanců pracujících ve státní sféře je to pět týdnů, u pedagogů pak osm týdnů. Mnozí zaměstnavatelé také zaměstnancům poskytují nad rámec zákonného nároku ještě jeden týden volna navíc.
Zaměstnanci však mají různě dlouhé pracovní směny. Standardní délka je osm hodin, v mnohých profesích však lidé pracují po různě dlouhou dobu. Výjimkou tak nejsou dvanáctihodinové či třeba šestihodinové směny například u zaměstnanců v továrnách. Různě dlouhou pracovní dobu mají i pracovníci ve státní sféře, když v úředních dnech musejí být k dispozici déle.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které novelu připravilo, je současný systém výpočtu dovolené ve dnech nespravedlivý.
Pokud má zaměstnanec pravidelnou pracovní dobu osm hodin pět dní v týdnu, je jedno, v který den v týdnu si dovolenou vezme. Ovšem pro zaměstnance s nepravidelnou délkou pracovní doby to už jedno není. Nyní je velký rozdíl v tom, jestli si vezme dovolenou v den, kdy měl odpracovat dvanáct hodin, nebo šest, či dokonce méně.
Novela zohlední počet odpracovaných hodin
Novela zákoníku práce již bude zohledňovat, kolik hodin zaměstnanec ve skutečnosti odpracoval, a podle počtu odpracovaných hodin v týdnu mu vznikne nárok na daný počet hodin dovolené. Například zaměstnanci s kratším hodinovým úvazkem by měli mít i kratší dovolenou (právo na menší počet hodin dovolené).
Oproti dosavadní úpravě si však tito zaměstnanci nepohorší, neboť zaměstnanec s kratším úvazkem potřebuje v průměru k čerpání jednoho týdne dovolené v kuse menší počet hodin nežli zaměstnanec s plným úvazkem.
| Příklad: Zaměstnanec má nárok na čtyři týdny dovolené |
|---|
| 1. Zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou v týdnu odpracuje 40 hodin. Bude tak mít nárok na 160 hodin dovolené (čtyři týdny krát 40 hodin). |
| 2. Zaměstnanec s šestihodinovou pracovní dobou v týdnu odpracuje 30 hodin. Jeho nárok je 120 hodin dovolené (čtyři týdny krát 30 hodin). |
Podle Kateřiny Brodské z tiskového oddělení MPSV nový výpočet v případě zaměstnanců s pravidelnou pracovní dobou, kteří například od pondělí do pátku denně odpracují osm hodin, zásadní změnu nepřinese a jejich právo na dovolenou se z hlediska rozsahu v zásadě nezmění. Pokud se jedná o zaměstnance, který má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a má například osmihodinové směny vždy pravidelně rozvrhovány od pondělí do pátku, tak bude-li čerpat dovolenou od pondělí do pátku, vyčerpá 40 hodin dovolené. Když by čerpal dovolenou například jen v pondělí a v úterý, vyčerpá 16 hodin.
„Změna se například dotkne zaměstnanců pracujících v různě dlouhých směnách, kdy podle dosavadní úpravy zaměstnanec 'vyčerpal' jeden den dovolené bez ohledu na to, zda ji čerpal v pracovní den, kdy měl rozvrženou směnu dlouhou čtyři hodiny nebo 10 hodin, čímž vznikaly nerovnosti,“ shrnula pro Právo Brodská.
V případě, že by se jednalo o zaměstnance, který má kratší týdenní pracovní dobu v délce například 20 hodin, tak pokud by měl rozvrženy čtyřhodinové směny od pondělí do pátku, tak čerpáním dovolené od pondělí do pátku v tomto týdnu vyčerpá 20 hodin dovolené. Princip je přitom stále stejný bez ohledu na rozsah úvazku.
Například zaměstnanci, který si vezme dovolenou dva dny, kdy měl mít dvanáctihodinovou pracovní dobu, se odečte 24 hodin. Příště, kdy si vezme dovolenou dva dny a měl odpracovat čtyři hodiny denně, se mu odečte hodin osm.
Čerpat lze minimálně půl dne dovolené
Jak Brodská také uvedla, zaměstnanci budou i nadále o dovolenou žádat na konkrétní pracovní den, případně určité období „od – do“.
„Čerpání dovolené bude moci zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny. Výjimkou je čerpání zbývající části nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny,“ dodala Brodská.
Novela přinese i další změny
Součástí novely zákoníku práce je zavedení tzv. sdíleného pracovního místa. To spočívá v tom, že se o jednu pozici podělí více zaměstnanců s kratším úvazkem. Ti si pak budou moci sami rozvrhnout pracovní dobu podle toho, jak jim to bude nejlépe vyhovovat. Mohou si zároveň vzájemně pomáhat nebo časově vycházet vstříc a zaměstnavatel tak bude mít jistotu, že na pracovišti vždy někdo bude.
Novela přinese i zvýšení náhrad pozůstalým a blízkým osobám po zaměstnanci, který zemřel v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V současné době mají nárok na jednorázové odškodnění v pevné výši 240 tisíc korun a 40 tisíc korun na náklady na pořízení pomníku či desky.
MPSV navrhlo, aby tyto částky byly napříště navázány na průměrnou mzdu. Finanční náhrada v případě úmrtí byla navržena jako dvacetinásobek průměrné mzdy, což dnes odpovídá zhruba 720 tisícům korun. U pomníku to bude 1,5násobek průměrné mzdy.
Dále se zavádí náhrada pro osoby blízké v případě zvlášť závažného ublížení na zdraví zaměstnance.
Novela rovněž zahrnuje i zásadní změny v doručování písemností jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli či upravuje podmínky vysílání zahraničních pracovníků do ČR v rámci poskytování služeb apod.
