Hlavní obsah

Dotaci na kotel může zmařit i chybějící revizní zpráva

Právo, Martin Procházka

Chybějící či špatně zpracovaná revizní zpráva ke starému kotli nebo neprůkazná fotodokumentace mohou vést k tomu, že žadatelé nedosáhnou na dotaci na výměnu kotle za novější a ekologičtější. Výše dotace přitom může dosáhnout na více než 100 tisíc korun.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

„Nedostatky jsou hlavně v neprůkazné fotodokumentaci původního kotle v zapojeném stavu, chybějí i doklady o kontrole starého kotle, které bývají žadateli o dotaci mylně nahrazovány čestným prohlášením,“ uvedla na jednání diskusního panelu, pořádaném Českým plynárenským svazem, vedoucí oddělení strukturálních fondů Moravskoslezského kraje Petra Brodová.

Připomněla, že kontrolu, na jejímž základě majitel kotle dostane revizní zprávu, měli všichni uživatelé kotlů povinnost nechat si provést do konce loňského roku. Na dotaci totiž dosáhnou jen ti, jejichž kotel nesplňuje emisní třídu 3 a vyšší.

Stává se potom podle ní to, že někteří lidé starý kotel špatně nafotili a poté si jej nechali vyměnit za nový. V tom případě nemohou fotodokumentaci již dodat a na dotaci nárok nemají.

Dotaci nedostanou ani ti, kteří měli původní kotel na pevná paliva s ručním přikládáním nebo kamna, nebo lidé, kteří koupili jiný kotel, než je schválený ministerstvem životního prostředí (MŽP).

Pozor i při vyúčtování

Nárok na dotaci může být zkomplikován či zhacen i při nesprávném vyúčtování ze strany žadatele. „Jde třeba o instalaci jiného kotle, než byl uveden v žádosti, nebo nedostatečnou fotodokumentaci odpojeného a znehodnoceného kotle. Lidé také potřebují potvrzení o likvidaci kotle ze sběrných surovin nebo sběrného dvora. Rovněž jsou třeba výpisy z účtů, občas jsou předkládány pouze příkazy k úhradě, což je nedostačující,“ uvedla Brodová.

Podle projektového manažera pro kotlíkové dotace odboru strategie, přípravy a realizace projektů Ústeckého kraje Jiřího Milera se nestačí spolehnout ani na to, že se správným vyplněním žádosti pomohou zprostředkovatelské firmy.

„Podmínky často nečtou a také si neuvědomují, že se v jednotlivých krajích částečně liší,“ řekl Miler. Podle něho některé firmy ani nevědí, že instalují kotel, který pro získání dotace není schválen.

Brodová s Milerem se shodli, že kraje se žadatelům snaží vyjít vstříc a na nedostatky je upozornit, aby po jejich vyřešení na dotace dosáhli. Za celou Českou republiku se tak podle odborníků počet odmítnutých žádostí o dotaci pohybuje do tří procent z celkového počtu.

Žádat lze elektronicky

Situaci v minulých letech, kdy lidé stáli s žádostmi dlouhé fronty před úřady, chtějí krajské úřady řešit možností elektronického podání žádosti. Například v Moravskoslezském kraji lidé mohou vyplnit žádost předem a v určený den a hodinu ji automaticky odeslat.

Některé kraje umožňují vyplnění jen on-line, takže k úspěšnému odeslání žádosti musí mít lidé všechny údaje a dokumentaci připraveny.

„Nejhorší situace je v Kraji Vysočina, kde se i letos budou stát fronty. Lidé totiž mohou poslat žádost jen do datové schránky nebo e-mailem a nemají zaručeno pořadí mezi žadateli,“ uvedl manažer programu Kotel s dotací společnosti innogy Radek Starý.

Zájem o plyn roste

Předseda Rady Českého plynárenského svazu Jan Valenta uvedl, že v první vlně dotací lidé získali podporu na asi 30 tisíc kotlů, z toho 3500 bylo plynových. Devět z deseti plynových kotlů přitom podle něho bylo uvedeno do provozu tam, kde byly takzvané mrtvé přípojky.

Ve druhé vlně, která běží od letoška, očekává dotace asi na 35 tisíc kotlů, z toho 6500 plynových. „Zájem o plynové kotle roste, z více než 6000 žádostí, které jsme v Moravskoslezském kraji obdrželi od začátku září, představují plynové kotle asi 40 procent,“ doplnila Brodová.

Výměna 100 tisíc kotlů

Podle ministerstva životního prostředí přišlo zatím ve druhé vlně 11 500 žádostí o dotaci. MŽP chce, aby dotace do pěti let podpořily výměnu 100 tisíc kotlů.

Podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové do domácností zamířilo již více než 2,5 miliardy korun. Zaplatily výměnu 22 087 kotlů, dalších více než 7000 žádostí z první vlny za 800 miliónů korun je schválených.

V druhé vlně je na výměny kotlů určeno 3,4 miliardy korun. V plánu je ještě třetí vlna dotací, při níž chce ministerstvo rozdělit další zhruba tři miliardy korun. Celkem tak z Evropské unie půjde na výměnu kotlů v českých domácnostech devět miliard korun.

„Jen po první vlně bude podle odhadů odborníků naše ovzduší výrazně čistší o 1600 tun zdraví škodlivých tuhých znečišťujících látek, více než 0,7 tun rakovinotvorného benzo(a]pyrenu a i o emise skleníkových plynů – u CO2 to bude o více než 168 750 tun,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Domácnosti mohou získat z dotace až 80 procent peněz potřebných na výměnu kotle. Výše příspěvku se liší podle zvoleného typu nového zařízení, u kotle na biomasu je to až 127 500 korun.

Související články

Plynový kotel sníží výdaje za energie

Větší úspory, jednodušší ovládání, komfort při obsluze a tichý chod - to jsou hlavní důvody výměny kotle na tuhá paliva za plynový. Mezi nejúčinnější patří...

Výběr článků

Načítám