Dodržovat zákony je někdy fuška. Čeští podnikatelé se topí ve stovkách novel

Nejčastěji se novelizují právě daňové zákony. Jen zákon o daních z příjmů byl od počátku své účinnosti 1. ledna 1993 novelizován už více než 140krát, což je v průměru více než šest novel za rok. Zákon o dani z přidané hodnoty (DPH) byl za posledních dvanáct let novelizován zhruba 40krát.

Zejména u tohoto zákona došlo v uplynulém desetiletí několikrát k tomu, že novela byla nejprve zákonodárci zdlouhavě projednávána a „vylepšována“ nejrůznějšími poslaneckými pozměňovacími návrhy, pak byla parlamentem schválena těsně před koncem roku a za pár dnů, v lepším případě týdnů, začala platit. Podnikatelé se tak na schválené změny nemohli stihnout připravit.

„S výjimkou roku 2015, který byl z hlediska daňové legislativní tvorby klidným rokem, byly novelizace daně z přidané hodnoty každoročně rozsáhlé, většinou s minimálním prostorem pro vstřebání, natož zažití, úpravu softwaru a podobně,“ potvrdil Právu daňový expert Josef Drbohlav.

V letech 2012 a 2014 vyšly novely zákona o DPH ve Sbírce zákonů až poslední den v roce, účinnosti nabyly hned následující den, tedy na Nový rok (s výjimkou kontrolního hlášení, které začalo platit až letos).

U daně z příjmů byla zase „smrtící“ novelizace provedena formou zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Ta z velké části reagovala na legislativnětechnické úpravy s ohledem na nový občanský zákoník.

Obsahovala 843 novelizujících bodů a 21 odstavců přechodných ustanovení.

Ve Sbírce zákonů se objevila 5. listopadu 2013, účinnosti nabyla za necelé dva měsíce, tedy 1. ledna 2014.

K legislativní džungli výrazně přispívají i politická rozhodnutí. Nejmarkantnější je v tomto ohledu ambiciózní zákon související se zřízením jednoho inkasního místa z dílny bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který měl nabýt účinnosti k 1. lednu 2015.

Nejpodstatnější byly v tomto zákoně změny právě zákona o daních z příjmů. Sobotkova vláda se však rozhodla tento projekt zarazit. Některé změny v zákoně o zřízení jednoho inkasního místa ale zůstaly zachovány, některá ustanovení byla novelizována.

Výsledkem byl hustý legislativní guláš, ve kterém měly problém se zorientovat i finanční úřady.

Z exkluzivního průzkumu ČSOB pro Právo vyplývá, že časté legislativní změny komplikují podnikání až třem čtvrtinám malých a středních firem. Proti překotným novelizacím zákonů začala brojit i Hospodářská komora ČR.

„Neustálé změny zákonů, nepředvídatelnost jejich vývoje, jejich nepřehlednost a složitost jsou velkým problémem. Následný výklad a aplikace změn jsou nejednoznačné a rozšiřujícím se nešvarem je přijímání a zveřejňování závažných legislativních změn na poslední chvíli,“ uvedl pro Právo mluvčí komory Miroslav Diro.

To vše podle něj způsobuje podnikatelům značné potíže. „Dokonce až takové, že začínají ztrácet schopnost včas zareagovat. Je to alarmující stav,“ zdůraznil Diro.

K legislativnímu chaosu často přispívá i to, že poslanci použijí oklikou jakýkoli zákon, byť jen vzdáleně související s danou věcí, jako nosič pro zásadní změnu jiného zákona, který se nedaří prosadit.

Například ani absolutní absence souvislostí takto nebránila v minulosti zákonodárcům, aby vpašovali novelu zákona o daních z příjmů jako přílepek třeba do zákona o povinném ručení.

Souběžný proud novelizací mívá za následek to, že novely novelizují zákony ve znění, které již neplatí, neboť bylo mezitím novelizováno jiným zákonem. Ke schváleným normám také často chybějí prováděcí předpisy.

Velké frekvenci novelizací zdaleka nejsou vystaveny jen daňové zákony. Třeba právní úprava správních poplatků doznala od roku 2000 přes 180 změn.

„Na 120 změn v tomto období doznal živnostenský zákon. Ale není vše skryto jen v novelizaci zákonů. Třeba stavební zákon byl sice od roku 2000 upravován ‚pouze‘ 30krát, jenomže tuto oblast významně regulují i podzákonné prováděcí předpisy – a ty se měnily více než 100krát,“ upozornil Diro.

Podobně byla v uplynulých letech upravována třeba i pravidla v účetnictví.

„Bylo by ideální, kdyby se případné změny dané věcné oblasti práva koncentrovaly do jedné novely za rok, případně za několik let,“ míní Diro.

Taková novela by podle něj měla mít velkou legisvakanci, tj. lhůtu mezi jejím vyhlášením ve Sbírce zákonů a nabytím její účinnosti, nejlépe zase aspoň celý rok.

„To proto, aby se podnikatelé na změnu adaptovali. Myslím, že by takový obecný mechanismus změn existujících pravidel a přizpůsobení se jim uvítali i běžní občané nepodnikatelé,“ dodal mluvčí Hospodářské komory.