Článek
Navrhlo to ministerstvo vnitra v novele zákona o veřejných sbírkách, kterou poslalo do připomínkového řízení. „Dosud zákon žádnou hranici nestanoví,“ odůvodnilo ministerstvo zmíněnou změnu.
Cílem je zabránit obcházení pravidel pro nabízení služeb a zboží v tržních řádech, k čemuž podle zkušeností Magistrátu hlavního města Prahy reálně dochází tak, že tyto služby a zboží jsou nabízeny jako propagace sbírky.
„Zákonem stanovená minimální výše příspěvku čtyřiceti procent z ceny předmětu nebo vstupenky by takové praxi měla efektivněji bránit. V té souvislosti se navrhuje také doplnit jako povinný údaj příslušných evidencí cenu předmětu nebo vstupenky, od níž se výše příspěvku odvíjí,“ uvedlo ministerstvo.
Novinky u režijních nákladů
Není to jediná změna, kterou v novele plánuje. Mimo jiné navrhuje stanovit povinnost pro pořadatele sbírky uvést při jejím oznámení, zda a v jaké výši budou z výtěžku sbírky hrazeny i nepřímé režijní náklady.
Proti tomu nebudou muset krajskému úřadu dokládat, že nemají daňový nedoplatek ani splatný nedoplatek na sociálním a zdravotním pojištění. Postačí k tomu čestné prohlášení.
Významnou změnou pak bude to, že se zákonem o veřejných sbírkách nebudou muset řídit ty sbírky, které probíhají bezhotovostním způsobem. Tedy zasíláním na bankovní účet.
Jejich pořadatelé se budou moci zákonem řídit jen dobrovolně, na základě svého uvážení. „U těchto sbírek totiž nehrozí stejné riziko zneužití jako v případě sbírek konaných hotovostním způsobem,“ dodalo ministerstvo s tím, že je to pro jejich pořadatele nadbytečná administrativní zátěž.
Novela ještě musí projít připomínkovým řízením a musí ji schválit vláda a parlament a podepsat prezident. Pokud se tak stane, začne platit od počátku roku 2025.
Ostravskou Malou Kodaň má zachránit sbírka
