Do dluhové pasti stahují lidi už i účty s kontokorentem

Potvrdila to analýza Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, který provozuje společnost CCB. U těch, kteří čerpají maximální limit kreditní karty či kontokorentu, je podle ní pravděpodobnost, že padnou na dno, až osmkrát vyšší než u klientů čerpajících mínusový limit z poloviny.

K tomu „zapadnout“ nenávratně do kontokorentu a roztočit tím dluhový kolotoč stačí velmi málo – jednou toho plně využijete, a nemáte-li občas mimořádné příjmy nad rámec platu, pak už jdete od výplaty k výplatě. A mnohým už se nedaří zpátky ušetřit to, co vyčerpali do povoleného mínusu. Nemají z čeho. Dvě třetiny zaměstnanců totiž podle ČSÚ nedosahují ani celorepublikové průměrné měsíční mzdy; většina z této skupiny je reálně hluboko pod ní.

Přitom především domácnosti splácející hypotéky by pro klidný spánek měly podle finančních odborníků tvořit dokonce navíc finanční rezervu alespoň na šest měsíců placení všech nejnutnějších položek, pokud by někdo přišel o práci nebo vážně onemocněl.

I když je další rychlá půjčka pro většinu domácností v současnosti značně riziková, banky naopak logicky stupňují svůj marketing ve snaze rozpůjčovat mezi lidi ještě více peněz.

Sotva máte na účtu jen trochu slušný kreditní obrat, kolem 25 tisíc korun měsíčně, čím dál tím vehementněji banky lidem nabízejí další půjčky, úvěry či vyšší limity kontokorentů. Nabídky, kde je zdůrazněno, že platí jen do určitého data, se vám dokola zobrazují na bankomatu či u internetového bankovnictví. A velká část lidí neodolá, protože ke schválení stačí jen párkrát stisknout klávesu.

„Roste obliba rychlého pořízení kontokorentu prostřednictvím internetového bankovnictví či přes bankomat. Kontokorent alespoň jednou měsíčně využívá 60 procent klientů,“ potvrdila Právu Česká spořitelna. Ta zdůrazňuje, stejně jako další banky, že nabídku tzv. předschválených úvěrů zasílají jen vybraným klientům, kteří mají na kontě dostatečné příjmy.

Předschválená půjčka, kontokorent nebo kreditní karta jsou však jen u ČS aktuálně nabízeny více než miliónu lidí a nabídky nakonec využije na 40 procent klientů. „Přes 60 procent našich půjček je poskytnuto klientům s předschváleným limitem,“ uvedla Denisa Salátková z Poštovní spořitelny.

Přitom ale čím více úvěrů máte, tím většímu riziku se vystavujete. Alarmujícím faktorem podle společnosti CCB, která provozuje úvěrové registry, je, když člověk má pět a více různých úvěrů. Riziko, že se zřítí do dluhové propasti, je u něj třikrát vyšší než u toho, kdo má jen dva úvěry.

Ukazuje se, že objem poskytnutých úvěrů roste. V září bylo upsáno 23 miliard korun nových bankovních úvěrů, což je nejvíce od začátku letošního roku. Zároveň roste počet domácností, které nejsou schopné splácet.

Podíl nesplácených bankovních úvěrů se v září 2010 meziročně zvýšil na 1,03 procenta z 0,68 procenta v září 2009. U nebankovních úvěrů činil podíl ohrožených úvěrů na celkovém objemu v září 2010 2,34 procenta.

V domácnostech podíl úvěrů v selhání, tedy těch po více než 90denní splatnosti, ke konci října podle ČNB stoupl už na 5,12 procenta.

Bankovní a Nebankovní úvěrový registr je třeba brát vážně, neboť se jedná o „Velkého bratra“ nad splácením. Každý Čech, který byť jen zažádal o kontokorent, je v tomto registru sledován, jakou má platební morálku.

Registr sdružuje na pět desítek bank či dalších finančních institucí a disponuje informacemi o více než pěti miliónech lidí. Za osm let existence nashromáždily přes 16,5 miliónu podrobných záznamů.