Digitální dědictví řeší málokdo, přitom může ukrývat miliony

Internet v Česku letos oslavil 30 let a za tu dobu si získal miliony příznivců. V současné době ho používá zhruba 85 procent lidí starších 16 let. A každý z nich vlastní nějaký typ účtu. Ivan Doubek ze společnosti Digilega ve své knize Digitální dědictví uvádí, že „v roce 2011 měl průměrný uživatel internetu 20 účtů v různých internetových aplikacích a v roce 2021 to již bylo 45 různých účtů.“

Digitální majetek, jehož hodnota tak podle celosvětového průzkumu dosahuje v průměru více než 100 tisíc dolarů, má každý uživatel internetu. A pokud zemře, přechází jeho digitální majetek v digitální dědictví.

Mnoho lidí řeší, co se s jejich majetkem stane, až tady nebudou, kdo zdědí jejich peníze, komu odkážou cennosti či nemovitosti. Pochopitelně někteří dědici nemohou být ze zákona vynecháni, ovšem i tak je možné prostřednictvím sepsání závěti myslet na ty, kteří by jinak nic nedostali.

Jak ale upozornil advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, téměř nikdo se nezajímá o to, co se stane s jeho digitálním majetkem, tedy například s účty a prostředky u platebních systémů typu PayPal, u sázkových kanceláří, s kryptoměnami či profily na sociálních sítích apod., po jeho smrti. Výjimkou tak nejsou případy, že i  milionová hodnota aktiv běžně propadne.

„Nejdůležitější je mít ve svém majetku pořádek – a to platí i pro ten digitální. Na ten se v případě dědického řízení skoro vždy zapomíná, přestože hodnota digitálních účtů může být v celkovém součtu obrovská. Pozůstalí o jejich existenci ale obvykle vůbec nevědí a na velkou část z nich se ani nedá přijít, notář v dědickém řízení nemůže obepisovat tisíce provozovatelů. Majetek tak zpravidla vůbec není v dědickém řízení projednáván,“ uvedl Strnad.

Jak již advokát Strnad upozornil, pozůstalí většinou nemají informace o veškerých virtuálních aktivitách zemřelého, o jeho účtech, profilech apod., zároveň není ani v silách notáře zjišťovat, jakým digitálním majetkem zemřelý disponoval. Rozhodně se proto vyplatí být na tuto situaci připraven.

„Možností je více a pro každého bude řešení individuální dle charakteru investic a také dle rodinných vztahů. Konkrétní řešení je vždy dobré hledat s odborníkem, který ohlídá všechna rizika na základě vaší individuální situace. Vlastnictví účtů se může v čase měnit, a to i často. Uvádět proto jejich přesný seznam do závěti nebude zrovna pohodlné a optimální řešení. Závěť by bylo nutné často měnit tak, aby seznam zůstal aktuální,“ zmínil pro Právo Strnad.

Jak dále doporučil, vhodnější je uložit seznam účtů např. do bezpečnostní schránky či trezoru, který pak bude předmětem dědictví. Taktéž lze naložit i se seznamem hesel a  přístupů k účtům.

„Hesla a přístupy jsou navíc velmi citlivými a důvěrnými informacemi. Jejich sdělování v závěti nebo potenciálním dědicům ještě za života nelze již vůbec doporučit, neboť by byly snadno zneužitelné kýmkoliv, kdo by se k závěti či důvěrným informacím dostal. Z důvodu bezpečnosti lze však doporučit uložit je odděleně od účtů samotných. Je však skutečně důležité, aby se dědicové i k těmto informacím po smrti zůstavitele dostali. Např. v případě kryptoměn uložených na tzv. hardware peněženkách dědicům nestačí pouze vědět, kde jsou prostředky uloženy. Bez přístupových hesel se totiž k uloženým hodnotám s největší pravděpodobností nikdy nedostanou,“ shrnul Strnad.

Ve virtuálním světě na sociálních sítích se pohybuje mnoho tzv. influencerů, kterým z jejich internetových aktivit plynou i nemalé příjmy. „Lidé vlastnící svůj účet na sociálních sítích s vybudovanou velkou fanouškovskou základnou by měli mít dobře ošetřené vlastnictví tohoto účtu a měli by se zajímat také o postup jak s účtem naložit, na koho převést jeho správu a vlastnictví, v případě jejich úmrtí,“ upozornil Ivan Doubek.

„V určitých případech lze jmenovat osobu, která bude profily na sociálních sítích dále spravovat. Lze ale také určit osobu, která např. stáhne veškerý obsah (fotky, videa), informuje followery nebo bude požadovat po poskytovateli zrušení účtu. Na některých sociálních sítích lze tyto osoby jmenovat přímo v nastavení účtu,“ doplnil Strnad.

Pokud zemřelý nezanechá závěť, tak i v případě digitálního majetku, který dědicové uvedou v rámci dědického řízení, dochází k jeho rozdělení podle pravidel dědické posloupnosti, tedy tzv. dědických tříd.

„Nebudou-li ale dědicové současně znát i hesla či přístupy do účtů, může následovat často náročný proces, jak se k těmto účtům a jejich obsahu dostat. Tento proces je velmi individuální a záleží vždy na podmínkách každého poskytovatele. Platí však, že i když máte v ruce dědické usnesení, dle kterého jste dědicem daného účtu, nemusí to nutně znamenat, že se k prostředkům dostanete. Někdy to nemusí být možné technicky, nezná-li poskytovatel hesla do účtů svých klientů nebo nemůže-li do nich zajistit přístup. V jiných případech nemusí být poskytovatel třeba ochoten se s dědici bavit a jejich nedostatek informací je bude zásadně znevýhodňovat při uplatnění jejich případných nároků,“ upozornil Strnad.

Notář usnesením stanoví obvyklou cenu majetku, výši dluhů a čistou hodnotu pozůstalosti. Při oceňování pozůstalostního majetku (případně dluhů) se obvykle vychází ze společného prohlášení dědiců nebo z ocenění provedeného správcem pozůstalosti. V případě rozporů, zjevné nepřiměřenosti ocenění nebo v jiných odůvodněných případech lze cenu zjistit znaleckým posudkem.

„Určení hodnoty např. PayPall či kryptoměn je jednoduché. Určení dalšího majetku (např. fotek) je určeno dohodou mezi dědici a v případě, že se nedohodnou, musí cenu určit znalec,“ dodal pro Právo Doubek.