Desetině domácností spolknou náklady na bydlení skoro polovinu příjmů

Do výdajů za bydlení je zahrnuto nájemné či tzv. příspěvek do fondu oprav (úhrada za užívání bytu) u bytů v osobním vlastnictví, dále pak výdaje za energie, vodné a stočné, služby apod. Naopak nespadají tam náklady na pořízení bydlení, splátky hypotéky, ani náklady na běžnou údržbu či rekonstrukci.

Češi jsou národem vlastníků, čtyři z pěti českých domácností dnes žijí ve vlastním bytě či domě. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 57 procent domácností bydlí v bytových domech, 43 procent pak v rodinných domech.

Z dat ČSÚ vyplynulo, že pravidelné měsíční výdaje domácností za bydlení v roce 2018 činily v průměru 5706 korun. Nejlevněji se bydlí lidem ve vlastním domě (v průměru 4859 korun), nejhlouběji musí sáhnout do peněženek lidé bydlící v nájemních bytech (v průměru 8588 korun).

Struktura pravidelných výdajů za bydlení se pochopitelně liší podle toho, zda lidé žijí v rodinných či bytových domech. Pro domácnosti v rodinných domech představovaly loni největší zátěž výdaje za elektřinu a plyn. Dohromady tvořily téměř dvě třetiny celkových nákladů na bydlení (v průměru 3205 korun měsíčně). Významnou složkou byly též výdaje za paliva (v průměru 641 korun).

Naproti tomu v bytových domech šla více než třetina podílu nákladů na bydlení na nájemné či úhradu za užívání bytu (v průměru 2323 korun) a zhruba stejný podíl vynaložily domácnosti za elektrickou energii a teplo (v průměru 2333 korun).

Rok od roku vnímají české domácnosti výdaje na bydlení coby zátěž jejich rodinných rozpočtů pozitivněji. Zatímco před pěti lety tyto náklady jako velkou zátěž označovalo 27 procent domácností, v roce 2017 to bylo 22 procent a vloni již jen necelá pětina (19 procent). Za velkou zátěž považují své náklady na bydlení senioři starší 65 let, kteří žijí sami (více než čtvrtina) a samoživitelé s dětmi (téměř dvě pětiny).

Jako určitou zátěž pro své rodinné rozpočty ale tyto náklady připustily více než dvě třetiny domácností, přičemž největší podíl (75 procent) tvořily domácnosti důchodců se dvěma a více členy.

Na druhou stranu každá devátá česká domácnost náklady na bydlení vůbec za zátěž nepovažuje.

Pro desetinu českých domácností představují podle výsledků šetření za rok 2018 výdaje na bydlení včetně energií téměř polovinu z jejich čistých peněžních příjmů. Jednoznačně nejvíce takových domácností, více než čtvrtina, je mezi samotnými nepracujícími důchodci. Takto vysoký podíl příjmů vydává na bydlení ještě zhruba každý sedmý pracující jednotlivec.

Naopak třetina úplných rodin s dětmi a čtvrtina dvoučlenných s alespoň jedním pracujícím vydává průměrně měsíčně na bydlení méně než desetinu svých příjmů. U osamělých důchodců se takto příznivý poměr mezi příjmy a náklady na bydlení vyskytuje pouze výjimečně, ukazují data ČSÚ.

Náklady na bydlení rostou úměrně s velikostí obce, v níž domácnosti žijí. Nejvyšší náklady vynaložili lidé, kteří bydlí ve velkých městech s více než 100 tisíci obyvateli - v průměru 7001 korun.

Naopak lidé z malých obcí do dvou tisíc obyvatel měli v roce 2018 průměrné měsíční výdaje za bydlení 4726 korun.