Článek
Mýtus č. 1: Vdovský nebo vdovecký důchod se přiznává automaticky
To je velký omyl, o vdovský či vdovecký důchod musíte vždy požádat.
S ovdovělým manželem či manželkou sepíše žádost okresní správa sociálního zabezpečení – v Praze Pražská, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa jeho trvalého bydliště. K žádosti pak musíte předložit především doklad totožnosti žadatele, úmrtní list zesnulé osoby a oddací list.
Pokud zemřelý/á manžel/ka dosud nepobíral/a vlastní důchod, předkládají se rovněž doklady zesnulé/ho, které jsou zapotřebí k žádosti o starobní nebo invalidní důchod, např. doklad o studiu, vojenské službě, rodné listy dětí, evidenční list od posledního zaměstnavatele apod.
Mýtus č. 2: Získání potřebné doby pojištění se u vdovských a vdoveckých důchodů nevyžaduje
Tak úplně pravda to není. Potřebná doba důchodového pojištění zemřelé osoby se nevyžaduje pouze v případě, že manžel či manželka zemřel/a následkem pracovního úrazu. V ostatních případech nároku na vdovský nebo vdovecký důchod pak hraje velmi důležitou roli. Nárok na pozůstalostní důchod podle zákona tedy vznikne, pokud zemřelá osoba pobírala vdovský (vdovecký) nebo invalidní důchod či ke dni úmrtí splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod (invalidní nebo starobní).
V praxi tak například může dojít k situaci, že vdovský důchod nebude náležet po manželovi, který byl dlouhodobě nezaměstnaný a nezískal tak zákonem stanovenou potřebnou dobu pojištění.
Mýtus č. 3: Manželé museli mít společné bydliště, jinak na pozůstalostní důchod není nárok
Toto tvrzení neplatí. Podmínkou pro přiznání vdovského či vdoveckého důchodu rozhodně není společné bydliště manželů, ale trvání manželství k datu úmrtí manžela či manželky.
Mýtus č. 4: Nárok na vdovský/vdovecký důchod vznikne, jen pokud manželství trvalo určitou dobu
O takovéto podmínce se zákon nezmiňuje. Rozhodující je, že manželství existovalo k datu úmrtí manžela či manželky, nezáleží však na tom, jak dlouho manželský svazek trval.
Mýtus č. 5: Vdovský či vdovecký důchod může být přiznán i družce či druhovi a registrovaným partnerům
Podle zkušeností pracovníků ČSSZ se jedná o široce rozšířený mýtus. Po druhovi/družce ani po registrovaném partnerovi nebo partnerce vdovský nebo vdovecký důchod nenáleží. A to ani v případě jejich dlouhodobého soužití ve společné domácnosti a společné výchovy dětí.
Mýtus č. 6: Vdovský či vdovecký důchod náleží natrvalo
To rozhodně neplatí. Vdovský nebo vdovecký důchod náleží standardně po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo manželky. Po uplynutí této doby je nárok na jeho výplatu jen v přesně vymezených případech.
Například pokud se pozůstalý/á manžel/ka stará o nezaopatřené dítě, nebo pečuje o dítě, příp. o svého rodiče nebo o rodiče zemřelého manžela/ky (tchána, tchyni), kteří jsou závislí na jeho/její pomoci ve stupni II, III nebo IV.
Dále pak v případě, že je sám/sama invalidní ve třetím stupni, nebo pokud dosáhl/a zákonem stanoveného věku.
Mýtus č. 7: Vdovský či vdovecký důchod zůstává i po uzavření nového sňatku
Dnem uzavření nového manželství nárok na vdovský či vdovecký důchod zanikne. Vdovec či vdova je povinen/na to do osmi dnů nahlásit ČSSZ. Pokud tak neučiní, dopouští se neoprávněného čerpání dávky, kterou bude muset vrátit. V případě, že osoba po uzavření nového sňatku znovu ovdoví, může jí vzniknout nárok na vdovský důchod po druhém manželovi či manželce.
Mýtus č. 8: Vdovský a vdovecký důchod náleží ve stejné výši jako přiznaný důchod, který pobírala zesnulá osoba
Nikoliv. Stejně jako se starobní a invalidní důchod skládá ze dvou částí, procentní a základní výměry, je tomu tak i v případě vdovského nebo vdoveckého důchodu.
Výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu podle zákona činí 50 procent procentní výměry důchodu, který pobírala (nebo by pobírala) zesnulá osoba k datu úmrtí. Základní výměra vdovského a vdoveckého důchodu je stejná jako u ostatních druhů důchodů.
Příklad
- Ovdovělá žena pracuje, nepobírá žádný důchod.
- Její zemřelý manžel pobíral starobní důchod, který k datu úmrtí činil 14 640 korun měsíčně, z toho 11 940 korun činila procentní výměra a 2700 korun základní výměra.
- Ženě tedy bude náležet procentní výměra vdovského důchodu ve výši 5970 korun (50 procent z 11 940 korun).
- Vdovský důchod ženy bude včetně základní výměry 2700 korun činit celkem 8670 korun měsíčně.
Mýtus č. 9: Ten, kdo již pobírá vlastní starobní důchod a ovdoví, bere pak důchody dva
To je velmi rozšířený omyl. Názor, že pozůstalé manželce nebo manželovi bude vyplácen důchod ve stejné výši, jako pobírala zesnulá osoba, řadí pracovníci OSSZ k těm „nejodolnějším“ mýtům.
Zákon však říká, že pokud člověk v době, kdy ovdoví, již pobírá vlastní starobní nebo invalidní důchod, dojde k tzv. souběhu důchodů. Souběh nikdy neznamená prostý součet důchodů.
V takovém případě se postupuje následujícím způsobem:
- Porovná se výše procentní výměry důchodu, který vdova/vdovec pobírá, a již vyměřený vdovský/vdovecký důchod, který činí 50 procent procentní výměry důchodu zemřelého.
- Nižší z důchodů pak náleží z jedné poloviny, vyšší zůstává beze změny. Základní výměra náleží pouze jednou.
Příklad výpočtu vdovského důchodu při tzv. souběhu důchodů
- Žena pobírá starobní důchod 10 440 korun. Procentní výměra jejího důchodu činí 7740 korun, základní výměra 2700 korun (7740 + 2700).
- Žena ovdoví. Její zemřelý manžel pobíral starobní důchod ve výši 12 540 korun (9840 + 2700).
- Žena má nárok na vdovský důchod – dojde k tzv. souběhu důchodů.
- Ze starobního důchodu manžela se vypočte důchod vdovský (činí 50 procent z procentní výměry, což je 50 procent z 9840 korun), tedy 4920 korun.
- Při souběhu starobního důchodu ženy a vdovského po muži se dále porovnávají procentní výměry obou důchodů. Přitom vyšší procentní výměra důchodu bude ženě náležet v plné výši (je to 7740 korun) a z nižší procentní výměry vdovského důchodu (4920 Kč) polovina, tedy 2460 korun.
- Základní výměra důchodů náleží vždy pouze jednou.
- Žena tak bude pobírat dohromady částku 12 900 korun (7740 + 2700 + 2460).
Mýtus č. 10: Po zániku nároku na pozůstalostní důchod už nikdy nemůže dojít k jeho obnově
Naopak, může. K obnovení vdovského či vdoveckého důchodu může dojít, pokud splnění některé ze zákonných podmínek (viz mýtus č. 6) nastane do dvou let po předchozím zániku nároku na vdovský či vdovecký důchod.
Ale pozor, k obnově výplaty však nedochází automaticky, ale vždy na základě žádosti podané na místně příslušné OSSZ, ke které se doloží doklady prokazující splnění podmínek.